V obecném nevědeckém užití výrazný pokles objemu → peněz v širším smyslu, který vede k růstu kupní síly peněžní jednotky, narušuje ekonomickou kalkulaci a znehodnocuje účetnictví jako nástroj k vyčíslení zisků a ztrát. Deflace postihuje různé ceny, mzdové sazby a úrokové míry v různém okamžiku a v různé míře. Proto narušuje spotřebu, investice a průběh výrobních činností a strukturu podnikání a průmyslu a zároveň zvyšuje bohatství a příjmy některých lidí, zatímco u jiných je snižuje. Nemění dostupné množství bohatství, které je možné spotřebovat. Pouze stahuje určitý objem peněz z trhu, a tím získávají ostatní peněžní jednotky vyšší kupní sílu. Tato rozšířená definice jako poklesu množství peněz postačuje pro potřeby historiků a politiků, postrádá však přesnost vědeckého pojmosloví, protože rozdíl mezi malým a velkým poklesem množství peněz a rozdíl v jejich důsledcích jsou pouze otázkou míry. Přesnějším konceptem, použitelným ve vědecké analýze, je jakýkoli pokles množství peněz v širším smyslu, který není vyvážen odpovídajícím poklesem poptávky po penězích v širším smyslu, takže objektivní směnná hodnota (kupní síla) peněz v důsledku toho roste. Opakem je → inflace.