Analýzy & komentáře

Bude ČNB nakupovat také zimbabwské dluhopisy?

19. 6. 2012, Roman Pilíšek

Bude ČNB nakupovat také zimbabwské dluhopisy?

Dne 15. března byl hostem pořadu Hydepark na ČT24  viceguvernér ČNB M. Hampl. Hned úvodem byl dotázán na okolnosti prodeje zlatých rezerv ČR. Pan Hampl potvrdil jejich prodej tehdejší bankovní radou a doplnil: „Myslím, že kdybych býval byl u tohoto rozhodování, tak bych asi rozhodl stejně“. Jako argument mimo jiné uvedl, že zlato nenese úrok, přičemž dluhopisy jej nesou. Hned v zápětí následoval dotaz: „Jak je možné, že jiné centrální banky nakupují zlato?“ Pan viceguvernér zcela otevřeně přiznal, že tomu sám nerozumí, a rád by si nechal vysvětlit důvody nakupujících centrálních bank.

„Zlato nenese úrok, kdežto dluhopisy ano“

Nejprve cituji odstavec o prodeji zlata z výroční zprávy ČNB za rok 1998. „V průběhu roku 1998 prodala Česká národní banka 55,78 tuny zlata. Tento prodej, který vynesl celkově 16,4 mld. Kč, byl realizován v březnu a v září 1998 za světové ceny (tj. 327 USD, resp. 320 USD za trojskou unci). O prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jakožto rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny zlata a nízkých výnosů z jeho držby.“ Avšak k 15. březnu 2012 by byla hodnota prodaného zlata 55,51mld. Kč (1646 USD/oz); jednalo by se tedy o navýšení ceny zlata o 39,11 mld. Kč, resp. o 238 %. Průměrná roční ztráta z ušlé příležitosti za 14 let je 17 % p. a.  Dluhopisy Německa, do kterých mělo být utržených 16,4 mld. Kč investováno, takový výnos nejspíše nepřinesly. Aby to nebylo málo, ČNB pokračuje ve výprodeji zlata až do současných dnů, od roku 2002 to činí v úhrnné váze cca 1,5 tuny. Aktuální stav českých zlatých rezerv je 12,3 tuny.

Pokud se podíváme na hospodaření ČNB blíže, zjistíme, že doposud od svého založení vygenerovala kumulovanou ztrátu ve výši 140 mld. Kč. Významná část plynula z kurzových ztrát z držení devizových rezerv. Jinými slovy, občané ČR skrze politiku ČNB financují cizí státy tím, že drží zahraniční vládní dluhy, které nenesou dostatečný úrok k pokrytí kurzové ztráty z jejich držby.

Pokud by byla politika ČNB opačná - například jako politika Polska, které v roce 1998 provedlo nákup více než 70 tun zlata - pak by ČR nebyla na 64. místě v množství drženého zlata s podílem 1,6 % na svých devizových rezervách a s tak významnou hospodářskou ztrátou. Pro zajímavost, trh se zlatem je 3. největší na světě, hned po trhu amerických a japonských dluhopisů.

 

 

Důvody nákupu zlata centrálními bankami

Další „neznámou“ pro pana Hampla byl důvod, proč centrální banky nyní nakupují zlato do svých rezerv (za poslední rok + 400 tun). V této oblasti je nutné sledovat 2 roviny. Za prvé jsou to západní centrální banky, které společně s MMF drží více než 70 % světových zlatých rezerv a v současnosti zcela přestaly s prodejem svých zlatých rezerv, započatým dle mezinárodní dohody v roce 1999. Od tohoto roku bylo prodáno celkem 4000 tun, avšak před spuštěním programu v roce 1998 bylo více jak 2000 tun nakoupeno.  Za druhé pak nezápadní centrální banky, kde mezi významné nákupčí patří převážně asijské země (Čína, Korea), dále pak Rusko, Mexiko a nově i Turecko.

Abychom našli důvody, které vedou centrální banky k výše uvedené politice, je nutné zajít mnohem hlouběji, než pouze do povrchních statistik. Zlato hraje pro každou zemi (centrální banku) významnou roli v případě, kdy selžou klasické obchodní dohody o splácení dluhů, jak jsme byli svědky například u Řecka, kdy se věřitelé museli s touto zemí dohodnout na restrukturalizaci jejího dluhu. Pokud se někteří domnívají, že k této situaci nemůže dojít u vyspělých zemí s vysokým ratingem, pak se mohou dopustit tragického omylu. Například v nedávném rozhovoru pro HN uvedl vlivný zahraničněpolitický poradce amerických prezidentů (nyní i poradce Baracka Obamy) Zbigniew Brzezinski o problémech se zadlužením USA následující: „A koneckonců nezapomeňte, že my se s dluhem vždy můžeme "vypořádat". Můžeme dále tisknout peníze nebo dluh prostě odepsat. A kdo by pak na tom byl více bit?“

Doufejme, že centrální bankéři naší země změní dosavadní kurz a začnou zlato přijímat také jako strategický prvek ochrany našeho bohatství a národní suverenity. Pokud se tak nestane a západní ekonomiky budou stále řešit své problémy tisknutím peněz po vzoru Zimbabwe, pak se naše devizové rezervy budou nadále rozpadat v prach.

 

Článek byl zveřejněn v červnovém vydání časopisu České hospodářské komory - Komora. K nahlédnutí zde. Autor je hlavním ekonomem společnosti ZLATÉ REZERVY s.r.o.

Archiv článků »

Získejte přehled nových článků

Odebírejte přehled námi nově publikovaných článků do vaší e-mailové schránky. Bezplatně a maximálně 1× týdně.

Nakupujete online
Zlatý slitek  1 Oz (31,103 gramů)

Zlatý slitek 1 Oz (31,103 gramů)

– Argor-Heraeus SA & Heraeus Group

cena: 30 349 Kč

Skladem ve Zlíně - Ihned k dodání + 4 městech v ČR

Přidat do košíku
Zlatý slitek 5 gramů kinebar

Zlatý slitek 5 gramů kinebar

– Argor-Heraeus SA & Münze Österreich

cena: 5 980 Kč

Skladem ve Zlíně - Ihned k dodání + 4 městech v ČR

Přidat do košíku
Wiener Philharmoniker 1/2 Oz

Wiener Philharmoniker 1/2 Oz

– Munze Österreich

cena: 16 363 Kč

Skladem ve Zlíně - Ihned k dodání + 4 městech v ČR

Přidat do košíku

Zákaznická linka 800 117 117

 |   |  Košík je prázdný

Původní způsob přihlášení/ Zlato na splátky

Přihlašovací jméno / kód:
Heslo:
 

Přihlášení členů klubu Zlatý směr

Číslo klubové karty:
Kontrolní součet 5 + 5 = ?
(výsledek napište slovy)

Přihlášení předplatitele

Přihlašovací e-mail:
Heslo:
 
Registrace předplatného
Zapomněli jste heslo?

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádný seminář.

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádnou konferenci.