Čína - velká známá na trhu se zlatem
10. 3. 2011, Roman Pilíšek
Představte si jednoduchou situaci: jste politický představitel významně se rozvíjející země a vaším zájmem je, aby vaše země vzkvétala a prosperovala. Proto začnete přijímat investice ze zahraničí, zvyšujete kvalifikaci svých obyvatel a vyrábíte produkty, které jsou z cenového hlediska na světovém trhu zcela bezkonkurenční. Tržby za výrobky ze zahraničí se zvyšují a peníze partnerských zemí se vám začínají na bankovních účtech hromadit. Abyste své obchodní partnery - cizí státy - ještě více v utrácení podpořili, začnete jim jejich peníze půjčovat za úrok - nakupujete státní dluh cílové země.
Celý tento proces již trvá nějakou dobu a vy máte na svých účtech skutečné hromady peněz a dluhů cizích států a pomalu zjišťujete, že se vaše půjčky cizím zemím stávají - běžným způsobem - nedobytné. K tomu všemu se tyto cizí země rozhodly k rychlejšímu znehodnocování svých měn, než se dělo doposud. Tak jste se dostal do skutečně nepříjemné situace: jste věřitelem, který nemá svou půjčku pod kontrolou. Rozhodnete se tedy pro hledání cest, jak tyto papírové peníze (dluhy) přeměnit do něčeho reálného - aby vám později nezbylo pouze palivo do kamen.
Výše uvedený odstavec vám jistě připomenul vztah mezi Čínou a USA. Čína si již delší dobu uvědomuje, že svou obchodní politiku vůči USA poněkud "přepálila", a tak hledá a realizuje investice, které by jí pomohly zmírnit navyšování držení amerického dolaru. Jednou z cest čínské vlády je přeměna amerických dolarů do zlata. Čína vzhledem ke svým devizovým rezervám (2850 miliard USD) má - podle naposledy zveřejněných statistik - pouze zanedbatelné množství monetárního zlata - 1,7% (1054 tuny).
Hledá proto způsoby, jak si zlato opatřit:
- Kupuje zlato na volném trhu - avšak zde nemůže svou poptávku zvýšit nad limity zlatého trhu, protože by došlo k růstové panice - tedy v tichosti přikupuje. (Dle poslední oficiální zprávy čínských úřadů z dubna 2009 navýšila Čína zlaté rezervy od roku 2003 o 454 tuny na celkem 1054 tuny).
- Čína vzhledem ke svým zájmům nezveřejňuje informace o zlatých rezervách a nákupech pravidelně. Z útžkovitých zpráv je zřejmé, že své nákupy zvyšuje. (Dovoz zlata do Číny za první tři čtvrtletí 2010 měl dosáhnout 209,62 tuny - více zde.)
- Investuje prostředky do těžby zlatých dolů na vlastním území a tuto produkci následně skupuje.
- Kupuje zlaté doly v zahraničí - nákup Oz Minerals, Rio Tinto apod.
- Uzavírá obchodní a politické dohody s mezinárodními institucemi - například Mezinárodní měnový fond.
Z těchto poznatků pro současného i budoucího investora do zlata vyplývá následující:
Čína, jako největší zahraniční věřitel Spojených států amerických si plně uvědomuje závažnost své situace, a tak se na trhu se zlatem snaží o jakékoliv nákupy, které by nevzbudily výrazný pohyb směrem vzhůru (o stovky dolarů během několika dní), avšak využije jakékoliv korekční (poklesové) situace k jejímu nákupu. Cena zlata se tak pevně drží svého rostoucího trendu (směru).
Při psaní tohoto článku - shodou okolností - zveřejnilo ministerstvo financí USA rozpočtový deficit federální vlády za měsíc únor ve výši 222,2 miliardy USD. Pokud bychom chtěli přepočítat tento nově vytvořený dluh na současnou hodnotu zlata, došli bychom k závěru, že USA vygenerovaly za únor dluh ve výši 4000 tun (1000 tun = cca 50 miliard USD). Roční těžba zlata je přitom cca 2500 tun. Na tento fiskální rok přitom USA plánují celkový deficit ve výši 1650 miliard USD (33 000 tun). Je na každém z vás, abyste si tato skutečně neuvěřitelná čísla představili v souvislosti s hodnotou amerického dolaru a jeho vlivu na v současné době stále rostoucí cenu běžných komodit (benzín, nafta, apod..) - zlato a stříbro nevyjímaje. My se budeme tímto tématem podrobně zabývat v některém z budoucích článků.
Monetární zlato (určené převážně pro mezibankovní transakce) má dle londýnského standardu váhu 350 až 430 trojských uncí. Cihla na obrázku váží 12 kg (385 trojských uncí).
