Matematická cesta k vyšší ceně zlata
13. 3. 2017, Jim Rickards
Jsem velmi příjemně překvapen posledním „chováním“ zlata. Zlato si jde svou cestou i přes blížící se růst úrokových sazeb. Cena poslední týden sice klesla, ale nijak dramaticky. To naznačuje, že za zlatem stojí silné fundamenty, které neohrožuje ani silný dolar.
Domnívám se, že FED je nyní připraven zvedat sazby, avšak v dubnu nebo v květnu bude muset změnit kurz. Co se potom stane se zlatem? Jeho cena půjde výše, neboť FED začne „zlevňovat“ dolar a to je býčí faktor pro zlato. Očekávám, že cena zlata se bude na jaře chovat umírněně, ale ke konci roku předpokládám růst k úrovni 1.300 – 1.400 USD za unci.
Mnozí z mých čtenářů zajisté ví, že mým dlouhodobým cenovým cílem pro zlato je 10.000 USD za unci. Zjevně této ceny trh ještě nedosáhl, a proto bych vám chtěl vysvětlit, jak jsem na tuto cenu přišel.
Nikdy nepublikuji předpověď bez toho, aniž bych uvedl důvody. Dnes může přijít kdokoliv z jakoukoliv předpovědí, ale pokud za jeho predikcí nestojí žádná analýza, pak se o takové předpovědi nezajímám.
Za cenou 10.000 dolarů za unci stojí pevný matematický základ. Je to v podstatě odvozená ne-deflační cena zlata při zavedení zlatého standardu.
Kombinovaná peněžní zásoba ve světě (neboli měnový agregát M1), která zahrnuje Spojené státy, Čínu, eurozónu a Japonsko, dosahuje 24 bilionů USD. Tyto 4 celky vyprodukují přes 70 % globálního HDP.
Světové institucionální zásoby zlata (zlato centrálních bank) dosahují 33.000 tun. Toto množství nezahrnuje zlato, které drží soukromý sektor. Pokud by se měl obnovit zlatý standard, kolik zlata by bylo zapotřebí k pokrytí peněžní zásoby? Můj odhad je krytí zlatem ve výši 40 %. V minulosti fungovaly úspěšně zlaté standardy i s nižším % krytím. Např. v 19. století kryla Velká Británie svou peněžní zásobu zlatem pouze z 20 %. Ve 20. století používaly Spojené státy převážně 40% krytí měny zlatem.
Já používám ve svých výpočtech 40% krytí, jelikož se domnívám, že vyšší krytí měny zlatem bude zapotřebí, aby byla obnovena důvěra v nový peněžní systém, pokud by došlo k jeho kolapsu. 40% krytí je sice diskutabilní množství, avšak stále přijatelné.
Mnoho lidí tvrdí, že k pokrytí světové peněžní zásoby neexistuje dostatek zlata. To je jedna z námitek proti znovuzavedení zlatého standardu. Tento názor je však zcela nesmyslný. Ve světě bude vždy dostatek zlata k pokrytí peněžní zásoby – je to jen otázka jeho ceny.
Pokud budete krýt peněžní agregát M1 ve výši 24 bilionů dolarů ze 40 % zlatem, jehož celkové množství je 33.000 tun, dostanete se na částku 9.000 dolarů za trojskou unci. Já ale předpovídám cenu 10.000 dolarů. Jak jsem se této ceny dopočítal?
Je to z toho důvodu, že očekávám, že centrální banky budou nadále tisknout spoustu peněz, a to až do momentu, než „něco“ ve finančním systému „praskne“. V té době bude peněžní zásoba M1 opět vyšší a cena jedné unce zlata bude muset být logicky také výše.
Navíc pointa je taková, že 10.000 dolarů za unci nemusí být konečné číslo. Momentálně je to matematicky odvozená cena zlata při zavedení ne-deflačního scénáře. Pokud by byl zaveden zlatý standard při nižší ceně zlata, bylo by to silně deflační. Banky by musely začít redukovat peněžní zásobu, aby dosáhly srovnání s cenou zlata.
Mnoho lidí tvrdí, že k pokrytí světové peněžní zásoby neexistuje dostatek zlata. Tento názor je však zcela nesmyslný. Ve světě bude vždy dostatek zlata k pokrytí peněz – je to jen otázka jeho ceny.
Tato moje předpověď má své kořeny v minulosti a odpovídá zdravému monetárnímu managementu. Je to jednoduchá matematika. A je docela pravděpodobné, že toto číslo bude ještě vyšší. Za rok mohou mé propočty uvádět ještě vyšší cenu jedné unce zlata při zavedení zlatého standardu s krytím peněz ve výši 40 %.
Navzdory tomu, co tvrdí elity, si zlato uchovává prominentní místo v mezinárodním měnovém systému. Pokud by zlato nebylo penězi, pokud by nebylo součástí monetárního systému, pokud by bylo pouhou komoditou, která se obchoduje na burzách, pak by má analýza nebyla uplatnitelná a použitelná. Ale dle mého názoru je zlato penězi a vždy penězi bylo.
Pokud by zlato bylo irelevantní, proč by Spojené státy držely 8.000 tun zlata? Proč by zásoby Mezinárodního měnového fondu dosahovaly 3.000 tun? Proč by Němci repatriovali část svého zlata zpět do země a vlastnili by přes 3.000 tun? Z jakého důvodu by Rusko a Čína zvýšily v uplynulých 10 letech trojnásobně své zlaté rezervy?
Proč by všechny tyto země držely tak velké množství zlata, pokud by nemělo zlato monetární význam? Odpověď je jednoduchá – zlato má velkou monetární roli, avšak elity o tom nechtějí mluvit. Pokud mají centrální banky svou nezávislost bez zlata, proč by se jí dobrovolně vzdávaly? Nikdo se dobrovolně nevzdá tištění peněz, ale možná nebude mít za chvíli na výběr. Pokud by došlo k finančnímu kolapsu, bylo by zapotřebí zavést takový monetární systém, který bude ukotven ke zlatu.
Co může být oním katalyzátorem, který by poslal cenu zlata k 10.000 dolarům za unci?
Za prvé to může být sněhová vločka, která spustí lavinu, což je metafora, kterou s oblibou často používám. Současný finanční systém je nestabilní, tak jako lavinový převis. Další sněhové vločky na něj dosedají, což znamená, že jakákoliv vločka může tuto lavinu spustit. Pointa je však v nestabilitě celého systému (převisu). Onou pomyslnou vločkou může být cokoliv. Mohou to být události v Íránu, Severní Korei, přírodní katastrofa nebo „politické zemětřesení“. Pojistka se sjednává vždy předem a je levnější před, než po pojistných událostech. Zlato je pojistkou před nestabilitou současného finančního systému a jeho cena je stále nízko.
Zdroj: dailyreckoning
