PRODLOUŽENÝ PROVOZ: Obchod je otevřen pro objednávky s konečnou fixací ceny v pracovní dny od 9:00 do 20:00 a o víkendech po celý den.
Zpět na úvod | Zlaté rezervy

„Měníme papír ve zlato.“

Výroční zpráva Světové rady pro zlato

1. 6. 2011, Jan Železník
 

Výroční zpráva Světové rady pro zlato

Organizace World Gold Council (Světová rada pro zlato) vydala v dubnu 2011 svoji výroční zprávu o stavu světových zásob zlata a celkové likviditě na trhu se zlatem.1 Tato organizace spolupracuje s investory, klenotníky, technologickým sektorem, vládními agenturami a centrálními bankami. Je považována za velmi renomovaného odborníka v získávání věrohodných informací na globálním trhu se zlatem. Její hlavní sídlo se nachází v Londýně a její další pobočky na Dálném východě, v Turecku, Evropě a USA.

Světové zásoby, tržní kapitalizace a centrální banky

Podle odhadů WGC bylo doposud vytěženo přibližně 168.300 tun zlata během  historie lidstva. Převážná část tohoto zlata se vytěžila až od druhé poloviny 19. století. Vzhledem k tomu, že zlato je v podstatě nezničitelné, se  veškeré množství zlata v té či oné formě nachází zde na zemi.

Graf č. 2 znázorňuje, že přibližně 50% (84.100 tun) uvedených světových zásob zlata se používá ve šperkařství.  Pro využití v technologickém sektoru (elektronika, mobilní telefony, zdravotnické pomůcky apod.) se používá přibližně 12 % (20.200 tun). Soukromé investice dosahují 18.7% (31.400 tun) a jako úřední rezervy drží centrální banky 17.2% (29.000 tun) zlata.

Pomiňme nyní  funkci zlata jako komodity (šperkařství , průmysl) a zaměřme se na jeho využití jako reálného finančního aktiva. Pro tento účel budeme používat pouze množství zlata drženého centrálními bankami a soukromými investory, tj. 60.400 tun. Pokud toto množství vynásobíme průměrnou cenou zlata za rok 2010, dosáhneme částky 2.400 miliard USD. Samo o sobě nám toto číslo mnoho nepoví. Ale pokud ho porovnáme např. s největšími firmami světa podle tržní kapitalizace (Exxon Mobil 323 miliard USD , Apple 239 miliard USD, hodnota k 31.12.2010, zdroj Bloomberg , graf č. 1) nebo s největšími trhy vládních dluhopisů vybraných zemí (graf č. 4), uvědomíme si skutečnou velikost trhu se zlatem.

Dle grafu č. 4 je trh se zlatem (měřeno hodnotou v USD) větší než jednotlivé dluhopisové trhy všech evropských zemí a pouze trhy s dluhopisy USA a Japonska dosahují vyšších hodnot.To znamená, že pro institucionální investory, kteří hledají trhy s velkou likviditou a objemem, je trh se zlatem ideální příležitostí pro alokaci jejich finančních aktiv.

Jedním z institucionálních investorů jsou také centrální banky.2 Počátkem 90. let centrální banky uzavřely dohodu (Central Bank Gold Agreements) o postupných prodejích svého zlata na volném trhu. Důvodem byla restrukturalizace jejich portfolií. V průměru bylo prodáváno 400 tun zlata ročně. Celková částka poté dosáhla přibližně 3.884 tun zlata. Takto se dostala část zlata z  oficiálního držení do soukromých rukou. Teprve v roce 2010 začaly opět nákupy zlata ze strany centrálních bank. Centrální banky tak netvořily své rezervy ve zlatě, ale v zahraničních měnách. Dramatický růst světových měnových rezerv od roku 2000 můžete vidět v grafu č. 3. Zatímco externí rezervy vzrostly ze 2 na 10 bilionů USD, alokace do zlata zůstaly v podstatě nezměněny (13% z celkových světových rezerv).

Avšak kvůli dostatečné velikosti trhu se zlatem je docela logické, že centrální banky pokračují v držení zlatých rezerv, jelikož zlato zůstává stále 3. největším rezervním aktivem po USD a Euru.

Likvidita a obchodovatelnost

Zlato se obchoduje 24hod denně (mimo víkend) na globálních OTC (over-the-counter) trzích. Obchodování si můžeme představit zhruba následovně: nejdříve se obchoduje na burze v Sydney a Hong Kongu, v průběhu dne přechází obchodování do Londýna a následně do New Yorku (NYMEX). Mimo tyto hlavní burzy se zlato obchoduje ještě nepřetržitě na elektronické burze GLOBEX (New York). Další významné burzy se nacházejí v Tokyu (TOCOM) a v Indii - Multi Commodity Exchange of India (MCX).

Dle průměrných údajů LBMA (Lodnon Bullion Market Association) z roku 2010 dosahují denní transakce se zlatem na účtech v Londýně (loco London) částky 22 miliardy USD (cca 18 mil. trojských uncí denně). Avšak toto číslo zahrnuje pouze přesuny skutečného fyzického zlata. Pokud bychom zahrnuli i další finanční operace (např. obchody s futures, ETF apod.), dostaneme se až na částku v rozmezí 67 - 224 miliardy USD. Pokud vezmeme v úvahu konzervativnější částku 67 miliard USD, můžeme v grafu č. 11 vidět, že denní objem obchodů se zlatem je vyšší než objem obchodů s dluhopisy některých zemí (Německo, Velká Británie, Japonsko).

Jelikož se zlato obchoduje na celém světě, není možné podchytit všechny uskutečněné denní transakce (především privátní). Z tohoto důvodu se někteří manažeři velkých fondů ptají WGC, kolik zlata mohou nakoupit či prodat, aby si nevyhnali cenu příliš vysoko nebo naopak nestlačili dolů. WGC uvádí příklad z oficiálních zdrojů, kdy se v září 2009 rozhodly MMF (Mezinárodní měnový fond) a BIS (Bank for International Settlements) prodat 403 tuny zlata v roce 2010. Mimo volný trh (off-market) bylo prodáno 200 tun centrální bance v Indii, 10 tun Sri Lance a Bangladeši, 2 tuny Mauriciusu. Zbylých 181 tun bylo prodáno na volném trhu (on-market). Z těchto údajů nám vychází, že MMF prodával průměrně 18 tun zlata měsíčně v období 2 – 12 / 2010 bez významného projevu na ceně. Naopak cena zlata v tomto období rostla (graf č. 13)

Ze zprávy WGC tak vyplývá, že velcí investoři se nemusí obávat o likviditu a „hloubku” trhu se zlatem. I drobní investoři, kteří obchodují s menšími slitky a mincemi (od 1 kg níže), mohou kdykoliv své zlato typu “Good Delivery” bez problémů prodat či koupit u lokálních obchodníků se zlatem za aktuální ceny. Se zlatem se vždy hojně obchodovalo a také obchodovat bude. Díky svým jedinečným vlastnostem nadále zůstává unikátním aktivem k uložení peněžních prostředků.

Zlaté rezervy držené centrálními bankami vybraných zemí

Pořadí Držitel Množství drženého zlata v tunách
1. United States 8,133.5
2. Germany 3,401.0
3. MMF 2,814.0
4. Italy 2,451.8
5. France 2,435.4
6. China 1,054.1
7. Switzerland 1,040.1
8. Russia 811.1
9. Japan 765.2
10. Netherlands 612.5
11. India 557.7
12. ECB 502.1
13. Taiwan 423.6
14. Portugal 382.5
15. Venezuela 365.8
16. Saudi Arabia 322.9
17. United Kingdom 310.3
18. Lebanon 286.8
19. Spain 281.6
20. Austria 280.0
21. Belgium 227.5

Např. Řecko je na 30. místě s 111.5 tuny a Česká republika je s 12.6 tuny na 63. místě mezi Kambodžou a Jordánem.

-----------------------------------------------------------------------------------

Reference:

1http://www.gold.org/media/publications/#start/10/limit/10/ordering/date/direction/desc/c/about_us
/c/reserve_asset/c/investment/c/jewellery/c/government_affairs/c/technology/c/about_gold

2 Centrální banky spravují velká portfolia nejrůznějších aktiv. Tudíž velikost jednotlivého trhu je pro ně velmi důležitá. Velké a likvidní trhy jim umožňují investovat svá aktiva s menšími transakčními náklady,  poskytují dostatečný počet kupujících i prodávajících v případě prodeje jednotlivých pozic a umožňují jim redukovat eventuelní vliv na cenu při větších nákupech či prodejích. Toto je jeden z důvodů, proč centrální banky a investoři spravující rezervní aktiva vyhledávají zahraniční dluhopisové trhy.

Archiv článků »

Nakupujete online
Wiener Philharmoniker 1 Oz

Wiener Philharmoniker 1 Oz

– Munze Österreich

cena: 42 338 Kč

Skladem ihned k dodání.

Přidat do košíku
Stříbrný slitek 500 gramů

Stříbrný slitek 500 gramů

– Argor-Heraeus SA

cena: N/A

Nedostupné

Zlatý slitek 20 x 1 gram (CombiBar)

Zlatý slitek 20 x 1 gram (CombiBar)

– Valcambi

cena: 29 917 Kč

Skladem ihned k dodání.

Přidat do košíku

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádný seminář.

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádnou konferenci.

Zásada ochrany osobních údajů
zavřít
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací