V Číně poklesla v roce 2019 spotřeba i produkce zlata

I když nepopíráme oficiálně zveřejněná data ohledně celkové produkce a spotřeby zlata v Číně, domníváme se, že toky zlata do Číny jsou ve skutečnosti vyšší, než je publikováno (uvádí zpravodajský server Sharpspixley). Zlato, které není evidováno ve finančních transakcích mezi jednotlivými bankami a finančními institucemi, není totiž zahrnuto v uváděných údajích asociace. Je také možné, že část zlata, které putuje do centrální banky Číny, kde tvoří čínské národní zlaté rezervy, není oficiálně zveřejňováno a neobjevuje se tedy ani v reportech Mezinárodního měnového fondu.

Podle agentury Reuters, která vycházela právě z reportu Čínské asociace zlata, bylo uvedeno, že spotřeba zlata v Číně dosáhla v roce 2019 celkem 1.002,8 tuny, což je pokles o 12,9 % oproti roku 2018. Ve zprávě se dále uvádí, že za poklesem spotřeby zlata stojí především jeho vyšší cena v kombinaci se zpomalujícím růstem HDP, který byl způsoben obchodní válkou mezi USA a Čínou.

Celkovou poptávku po zlatě v roce 2019 odhadujeme přes 1.600 tun, což je pokles o 20 % oproti roku 2018. Množství zlata, které bylo použito pro výrobu šperků, dosáhlo celkem 676 tun, což byl také pokles o 8,2 % oproti roku 2018.

Co se týče vlastní produkce zlata, i zde byl zaznamenán pokles o 5,2 % oproti roku 2018, ale i přesto zůstává Čína nadále největším světovým těžařem tohoto kovu, když v roce 2019 vyprodukovala 380,2 tuny. Avšak produkce zlata v Číně klesá třetím rokem v řadě, a to zejména díky přísnějším regulacím na ochranu životního prostředí a na vyčerpání přírodních zdrojů. Pokud by produkce zlata v Číně klesala současným tempem, mohla by být Čína během 5 let sesazena z pozice č. 1 a největším světovým producentem by se pravděpodobně stalo Rusko, které naopak svou produkci každým rokem zvyšuje.

Vývoj čínské produkce zlata + čisté importy zlata skrze Hongkong a potenciální kumulativní zásoby zlata od roku 2000 do 2018

Zdroj: lawrieongold