PRODLOUŽENÝ PROVOZ: Obchod je otevřen pro objednávky s konečnou fixací ceny v pracovní dny od 9:00 do 20:00 a o víkendech po celý den.
Zpět na úvod | Zlaté rezervy

„Měníme papír ve zlato.“

Není ropy bez zlata (čtvrtý díl)

21. 11. 2013, Redakce
 

Není ropy bez zlata (čtvrtý díl)

Cena zlata se pohybuje na úrovních z roku 2010 a určitě se mnozí z Vás ptají, jak je možné, že zlato nereaguje na stále se prohlubující politickou a dluhovou krizi v USA? Bohužel, takto mechanicky interpretovat současnou realitu nelze. Je potřeba pochopit hluboké souvislosti, které se v pozadí ceny zlata odehrávají.

Abychom byli schopni předvídat věci budoucí, musíme hledat poznání v minulosti. Ani nemusíme zacházet tak daleko, abychom si představili události, které předcházely poslednímu - skutečně dynamickému - růstu ceny zlata o takřka 25násobek za pouhých 10 let. Období 70tých let 20. století, kdy k tomuto dramatickému vývoji došlo, bylo obdobím skutečného bankrotu Spojených států amerických, kdy v roce 1971 prezident Nixon zavřel pověstné „zlaté okno“. Krátce poté došlo ke dvěma ropným krizím, které po celém světě - zvláště v USA - rozdmýchaly dvoucifernou inflaci.

V souvislosti s těmito krizemi se o roli zlata z běžně dostupných zdrojů nedozvíme takřka nic. Jediné, co je naopak známo, je, že v roce 1971 zlato ztratilo svůj monetární význam a jedná se pouze o „relikvii“ z dob minulých.

Šestidílný seriál - Není ropy bez zlata, který vám právě předkládáme, na rozdíl od mainstreamové literatury po-odkrývá pozadí událostí, které vedly k těmto krizím a jak byly tyto krize zažehnány. Zlato tehdy hrálo zcela klíčovou úlohu. Tehdejší události zlatý trh od základu zcela transformovaly až do současné - neméně významné - podoby. Věříme, že tyto informace budou pro vás cenným přínosem pro identifikaci strategických hráčů a jejich kroků na trhu zlata.

Pro zobrazení prvního dílu klikněte zde, pro zobrazení druhého dílu zde a pro zobrazení třetího dílu zde.

---------- ZAČÁTEK ČTVRTÉHO DÍLU --------------z

Část 5 - Zlato, peníze a volný trh

Dříve než uvedu následující komentář, rád bych vyjádřil svou vděčnost USAGOLD za to, že hostí tuto poučnou stránku a za toleranci mnohých z vás za mé čtyři dlouhé příspěvky, které se až do této chvíle pravděpodobně nezdály pro téma zlato relevantní.

Na jakékoliv cestě bývá prvních pár kroků těch nejdůležitějších a v tomto případě také nejtěžších – začlenit dostatek kontextu a přitom nesklouznout od tématu. Tato poslední část je jednoduchá. Cílem je poskytnout vysvětlení významu zlata jakožto peněžního aktiva. Zlato vskutku je penězi, zatímco dolar a ostatní jsou pouze měnami, což je důležitý rozdíl!

Netvrdím, že sám nabízím nová zjištění. Inspirace pro tento příběh pochází z mnoha zdrojů, z komentářů, které Aragorn III.(přezdívka diskutujícího na fóru USAGOLD pozn. red.) minulý měsíc nabídl malé skupině, ze znalosti historie a z horlivého vnímání. Výzvou pro mě bylo vylíčit tento příběh v co možná nejjasnějších výrazech, které by byly vhodné i pro ty, jež nejsou obeznámeni se zlatem a světovou ekonomikou. Pokud jsem ve své výzvě uspěl, pak vy na závěr této poslední části plně pochopíte, jak se volnému trhu podařilo nabídnout sofistikované aktivum (zlato) za směšný zlomek jeho hodnoty.

Poznáte, že zlato je penězi a získáte nový respekt vůči jeho „ceně“. Přestože tyto informace nejsou nové, mohou být nové pro vás a doufejme, že toto vysvětlení finančních operací se zlatem, spolu se základními informacemi o ropných krizích 70. let 20. století, vám pomůže předvídat a sami si vytvořit náhled na události, které mají přijít, a také vám pomůže lépe porozumět a vyhodnotit důležitá sdělení předložená ANOTHER a FOA, vedle ostatních ctihodných rytířů tohoto Kulatého stolu. Ve vědomosti je síla a s tím bude také váš osud na vašem rozhodnutí.

Pro začátek hodlám parafrázovat některé poznámky Aragorna III., které někteří lidé potřebují slyšet a zamyslet se nad nimi, třebaže mnozí přispěvatelé tohoto fora je již znají.

'Klesající cena zlata má na lidi rozličné dopady. Běžný člověk řekne: „Samozřejmě, že klesá, protože zlato bylo demonetizováno.“ Goldheart o tom ví více, a to skutečnost, že klesající cena má pozoruhodnější efekt, protože odhaluje nejistotu a iracionalitu některých lidí. Přestože tito lidé nezpochybňují fakt, že zlato je penězi, jejich nejistoty však začínají zpochybňovat, zdali svět peníze vůbec potřebuje… Že tento skvělý prostředek lidstva je překonaný. Jednoduše absurdní. Kdyby znali pravdu, pak by dnes s jistotou nakoupili za trojnásobek ceny a nazvali to životní koupí.

Lidé se ptají: „Proč plýtvat silami a vykopávat zlato ze země jen proto, aby se znovu pohřbilo v trezorech?“ Já říkám: „Z toho samého důvodu, proč se centrální banky lopotí s tištěním milionů fajnových bankovek, které nikdo nečte. Kdybyste přečetli jednu, přečetli byste je vlastně všechny.“ Toto úsilí je nezbytné, aby se zabránilo podvodům, i když je jasné, že tyto fajnové peníze nezabrání nekorektnímu přílivu peněz z ničeho. Lidé také říkají: „Zlato je mrtvé aktivum. Nenese žádný úrok.“ Jaký má tento komentář smysl? Aby poukázal na jejich naivitu? Neplatily snad banky úrok, když byly mince raženy ze zlata?

Vidíte? Není to v povaze samotných peněz, aby nesly úrok. Je to spíše investiční riziko, za které se dává odměna. Současný dolar v krabici od bot je jako zlatá mince vedle ní. Pro žádného z nich není úrok. Měli byste vědět, že úrok vyplácený na bankovním spořicím účtu není produktem samotných peněz, ale spíše odměnou za riziko, které banka podstupuje s penězi, jež jste jí poskytli pro její investiční využití. Občas banky vybírají špatně a v takovýchto případech nenese ani soudobý dolar žádný úrok a také se nevrátí zpátky – je ztracen při uzavření bankovních dveří. Peníze musí být riskovány (investovány), aby nesly výnos, a z tohoto pohledu velcí světoví hráči riskují zlaté peníze stejně tak, jako riskují papírové peníze (i když mnohdy ne tak agresivně), zatímco malí hráči se spokojí s výnosem z krabice od bot. Jste nuceni být více agresivní (více riskovat) s papírem, protože jeho hodnota se rychleji vytrácí – na rozdíl od zlata, které vydrží navždy, dokonce i v bezrizikové krabici od bot.

Takto nyní zakončím tento příběh, který ukazuje, jak zlato funguje v roli peněz. A protože předjímané dojmy ze slov často zakryjí schopnost osoby vidět, co se za nimi skrývá, pokusím se podat toto poselství s co možná s nejskrovnějším užitím pojmů jako jsou zlaté výpůjčky (gold loans), pronájmy (leases), shorty (shorts) atd.. Vlastně budu tak smělý, že se budu na zlato odkazovat jednoduše jako na peníze (budu to psát jako „peníze (zlato)“, abych zajistil, že chápete, co mám na mysli, ale jak budete číst, jednoduše to vyslovujte jen jako peníze). Pokud jde o to, co si můžete myslet, že jsou peníze (dolary, jeny, pesa, atd.), nebudu je odteď nazývat penězi, ale budu se na ně odkazovat podle jejich názvu (dolary, jeny, pesa, atd..) nebo je též nazývat „fiat měnami“ nebo jen v krátkosti „měnami“. Fiat znamená „z nařízení“ a fiat měna je měnou proto, že nám vláda říká, že jí je.

Ale teď už dost úvodu. Pojďme začít tam, kde jsme v části 4 skončili. Ve dnech dávno minulých byly exportéry ropy chudé a nenáročné země, které vycházely jen tak tak, když se objevily dvě skutečnosti. Zjistily, že vlastní mnoho a mnoho ropy a také zjistily, že zbytek světa si vypěstoval neukojitelnou chuť na ropu. Pomyslete na to, jak rozdílná by dnes byla situace ve světě, kdyby tato zásoba jednoduše nikdy neexistovala. Máme zajisté štěstí, že je nám k dispozici a je opodstatněné očekávat, že za vše, co si bereme, řádně zaplatíme.

Již jsme se dost bavili o vřavě, jež vznikla ze spotřeby, která předstihla schopnost platit. Platby v penězích (zlatě) byly ukončeny a mimo rostoucích cen v papírových měnách byly vyvinuty další platební možnosti. Ačkoliv je možné prohlásit, že měna je obstojný prostředek ke sledování bilance obchodních účtů (neboli ropné exporty a importy o stejné hodnotě, jako je např. vylepšování infrastruktury), mělo by zároveň být jednoduše připuštěno, že papírová měna je nepřijatelným prostředkem pro inkasování zisku. Zaznamenávejte si obchodní bilance v papírových měnách, ale inkasujte zisky (úspory) v penězích (zlatě). To je také něco, co dělám každý měsíc!

Když papírové měny již nadále nebyly navázány na peníze (zlato), jejich hodnota rychle klesala a to (ještě navíc mimo ropy) na mnoha frontách způsobovalo těžkosti s mezinárodními vypořádáními. Je poučné zkoumat některé z nástrojů mezinárodního finančního systému, protože co v té době fungovalo pro peníze (zlato) a měny, zajisté funguje pro peníze (zlato) i dnes. (Pokud jste to již zapomněli, přečtěte si prosím znovu parafrázi Aragornových komentářů ohledně peněz.)

V 60. letech, kdy byl dolar stále navázán na peníze (zlato) skrze Bretton-woodskou dohodu, vedla slabost Američanů pro utrácení za zboží v zahraničí Kennedyho náměstka pro monetární záležitosti Roberta Roosu ke strachu z masového „inkasování“ těchto dolarů v mezinárodních rukách za peníze (zlato) – tedy z runu na ministerstvo financí. Roosa vytvořil nový finanční nástroj, o kterém se hovoří jako o „Roosových dluhopisech“, což byla speciální emise dluhopisů ministerstva financí denominovaná ve švýcarských francích. Jak byly dluhopisy prodávány světu, absorbovaly přebytečné americké dolary. Tyto dluhopisy měly podmínku, že k budoucímu datu budou splaceny v určeném množství švýcarských franků. (Všimněte si, že jsem řekl v „množství“, nikoliv v „hodnotě“.) Zatímco tyto Roosovy dluhopisy zamezily možnému runu na ministerstvo financí, stály nakonec Ameriku více, protože švýcarská měna vůči dolaru v průběhu životnosti těchto dluhopisů apreciovala.

V roce 1978 emitovaly Spojené státy dluhopisy v hodnotě 10 mld. dolarů, které byly denominovány v cizích měnách (markách nebo jenech), aby USA dostaly ještě nějaký život z umírajícího dolarového systému a fixace trvala do té doby, než z toho ropná krize v roce 1979 nadělala sekanou. Bylo to přijetím toho, že někteří zahraniční investoři by nedrželi americké státní dluhopisy, které by byly splaceny v dolarech, a to s nižší hodnotou, než kolik za tyto dluhopisy původně utratili. Jednalo se navíc o dobu, kdy USA přislíbily rozprodat peníze (zlato) z rezerv ve Forth Knox cizím centrálním bankám, které nebyly ochotny držet dolary. (Poslední den ve funkci, dne 31. března 1978, předložil předseda Federálního rezervního systému Arthur Burns návrh, aby pro obranu dolaru bylo celých 50 mld. národní zlaté zásoby rozprodáno za cizí měnu, přičemž v této době mohly být cizí rezervy použity na nákupy zhrouceného dolaru na mezinárodních trzích. Přestože původně došlo k odmítnutí tohoto plánu, během tří týdnů bylo ministerstvo financí nuceno oznámit, že bude peníze (zlato) pravidelně vydražovat.)

Na setkání s arabskými obchodníky nejvyšší úrovně o dva dny později přislíbil ministr financí Michael Blumenthal, že integrita dolaru bude s vervou bráněna, a požádal je, aby i oni odvedli svůj díl práce při stabilizaci globální ekonomiky tím, že budou, alespoň v průběhu roku 1978, držet zmrazené ceny ropy. (Teď byste se neměli ptát, kde vzal dolar svou hodnotu po odpojení od peněz (zlata) v roce 1971. Požadovaná cena ropy – ovlivněná mnoha faktory – je tím, co určilo jeho hodnotu.)

Je důležité si také uvědomit, že ne všechny mezinárodní dohody jsou uzavírány na otevřeném trhu. Tak například: aby se zamezilo tomu, že německá marka bude mít vysokou cenu jako důsledek toho, že stále více lidí přinášelo dolary na výměnu, emitovala německá Bundesbanka dluhopisy přímo kupcům ze Středního východu, čímž se zcela odboural vliv trhu. Bylo to v době, kdy se Saúdská Arábie topila v hotovosti a rozšiřovala své přebytky mezi největší světové banky (jak již bylo zmíněno v části 4). Můj názor (který brzy rozvedu) je následující: nebuďte překvapeni, že banky jsou při svých operacích daleko více kreativní, než kolik je obsaženo ve vaší běžné zkušenosti se spořicími a běžnými účty a úvěry na bydlení.

Ropný ekonom Eliyahu Kanovsky se stal mnohými uznáván pro přesné předpovědi dlouhodobé produkce ropy a cenových trendů OPECu tam, kde ostatní předpovídali špatně. V 70. letech tvrdil, že nikoliv politika, ale ekonomie, je určující silou pro rozhodování OPECu. V roce 1986, v odpovědi na převládající představu, že OPEC by v důsledku svého ropného bohatství nakonec mohl vlastnit svět, napsal: „Do této chvíle je zcela jasné, že prognostici se dopustili ohromných chyb nejen z hlediska rozsahu změny, ale, což je ještě důležitější, z hlediska směru změny. Místo zvýšené závislosti na OPECu a obzvláště ropě ze Středního východu, zde bylo velmi prudké snížení…  Ceny ropy téměř stabilně od roku 1981 oslabují a od konce roku 1985 zde byl kolaps. Místo toho, aby zvyšovaly své „petrodolarové“ přebytky, většina zemí OPEC a obzvláště Saúdská Arábie si přivodily ohromné deficity běžného účtu platebních bilancí a rapidní snížení svých finančních rezerv.“

V 90. letech Kanovský tvrdil, že OPEC ztratil svou schopnost zvyšovat své příjmy skrze zvyšování cen a že ropa pod 20 USD je prakticky zajištěna. (Toto by vám mělo připomenout chabou prognózu Miltona Friedmana z 1. části.) Kanovský také prohlásil, že konkurence mezi producenty zajistí konec fixování cen. Můžou ropu pouze pumpovat a prodávat ji za cokoliv, co je trh ochoten poskytnout. Tvrdil také, že s deficity běžných účtů většiny členů OPEC (a především Saúdů) nemají jinou možnost, jak si zvýšit příjmy, než jednoduše přidat svou nadprodukci do ropného přebytku.

Jelikož to bylo E. Kanovským přivedeno k naší pozornosti, pojďme se podívat na saúdsko-arabský rozpočet po dozvuku války v zálivu. Údaje IMF prozrazují, že saúdský deficit se vyšplhal z 4,3 mld. USD v roce 1990 na 25,7 mld. v roce 1991. Ropa se prodávala kolem 14 USD za barel, a to až do června 1990, kdy Saddám Husajn zatlačil na OPEC, aby zvýšil cenu na 20 USD, čímž by pomohl spravit íránský státní rozpočet (který byl kvůli íránské válce v letech 1980-88 poničen a poslán do červených čísel). Následná íránská invaze do Kuwajtu v srpnu 1990 dočasně vyšroubovala cenu výš.

V tomto bodě vás musím požádat, abyste se na chvíli zastavili a zauvažovali o těch ohromných číslech obchodních přebytků, se kterými jsme si pohráli v části 3. Vzpomeňte si, že vznikly z poptávky po ropě na začátku 70. let za cenu 11,65 USD, což způsobilo první ropnou krizi. Co se stalo s ohromným množstvím petrodolarových výnosů, které byly napumpovány do mezinárodních bank a recyklovány tak rychle, jak jen rychle mohly být v 70. letech vytvářeny půjčky? Co se stalo se zisky, které byly zajisté generovány na těchto vkladech díky aktivitám institucí poskytujících úvěry? Jak jsem poznamenal na konci čtvrté části, systém zázračně přežil druhou ropnou krizi z roku 1979 a současně okamžitě v roce 1980 polevil prudký růst ceny zlata. Kanovský navíc poukázal na to, že ceny ropy začaly v roce 1981 oslabovat a poté se v roce 1985 propadly. Zkuste si to spojit. Budete jeden krok před Kanovským, který identifikoval efekt, ale bezpochyby mu unikla úplně celá příčina. Spojme nyní vše, co víme, a doplňme zbývající kousky.

---------- KONEC ČTVRTÉHO DÍLU --------------

Archiv článků »

Tagy: Není ropy bez zlata

Nakupujete online
Krugerrand 1 Oz

Krugerrand 1 Oz

– Rand Refinery

cena: 43 057 Kč

Skladem ihned k dodání.

Přidat do košíku
Zlatý slitek 100 gramů

Zlatý slitek 100 gramů

– Argor-Heraeus SA & Münze Österreich

cena: 131 707 Kč

Skladem více jak 30 kusů ihned k dodání

Přidat do košíku
Zlatý slitek  1 Oz (31,103 gramů)

Zlatý slitek 1 Oz (31,103 gramů)

– Argor-Heraeus SA

cena: 41 460 Kč

Skladem více jak 30 kusů ihned k dodání

Přidat do košíku

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádný seminář.

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádnou konferenci.

Zásada ochrany osobních údajů
zavřít
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací