Příčiny inflace peněz a její důsledky pro každého z nás (1) - Úvod
1. 4. 2011, Roman Pilíšek
Každým dnem v zaměstnaní nebo v podnikání se snažíme v rámci udržení konkurenceschopnosti o co možná nejvyšší zlepšení a zlevnění současných pracovních a výrobních postupů. Je nutné se proto zamyslet, proč i přes tuto stálou snahu, která přináší technologický a společenský pokrok, dochází k permanentnímu zvyšování cen výrobků a služeb, tj. znehodnocování kupní síly peněz.
Inflace
Nejprve bychom se pozastavili nad pojmem inflace. Tento pojem je v současné době chápán převážně jako synonymum pro zvyšování spotřebitelských cen (v ČR tento děj vyhodnocuje Český statistický úřad). Avšak zdražování je pouze důsledkem inflace. Inflace je čistě peněžní jev, tedy: zvyšováním množství peněz v oběhu, dochází k znehodnocování peněz, které se již v oběhu nacházejí. (Peníze v oběhu jsou: hotovost, zůstatky na běžných, spořicích a termínovaných bankovních účtech)
Podívejme se na níže uvedený graf České národní banky (dále jen ČNB), který nám od roku 1993 ukazuje, jak se zvýšilo množství peněz v oběhu v milionech Kč:
| Stav k 31.lednu 1993 | 572,6 miliardy Kč |
| Stav k 28. únoru 2011 | 2801,6 miliardy Kč |
| Množství peněz se zvýšilo o 2229 miliard Kč. | Vyjádřeno v procentech o 389%. |
Zdroj: www.cnb.cz
Každý občan této země ví, že kopírování peněz a jejich udávání do oběhu je trestným činem. Je nutné si proto položit jednoduchou otázku, jak je možné,že i přesto a naprosto legálně dochází k tomuto množení? Je zcela irelevantní, zda se peníze množí prostřednictvím tiskárny nebo instrukcí do počítače - tak či onak se jedná o zvyšování jejich množství, tj. znehodnocování všech již platných peněz v oběhu. Náš seriál bude pojednávat právě o právním a technickém způsobu zvyšování množství peněz - inflaci.
Česká národní banka
V České republice je správa nad českou korunou přenechána prostřednictvím ústavy dle článku 98 České národní bance. Zde se můžeme dočíst, že hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. V dikci tohoto ústavního nařízení je jasné, že cenovou stabilitou se rozumí cenová pevnost, stálost, rovnováha. ČNB si zcela mimo dikci ústavy interpetuje tuto větu následovně: „ČNB, podobně jako většina centrálních bank, se soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen. V praxi se stabilitou cen rozumí zpravidla nikoli doslova neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst.” - Více na stránkách ČNB zde.
Pokud přijmeme tuto zcela zavádějící interpretaci ústavy, můžeme se analogicky zeptat, proč v praxi - běžném životě - ceny stále rostou? Proč neklesají? Jak jsem již psal na začátku tohoto článku - technologický a společenský pokrok naší civilizace směřuje ke zlepšování, zefektivňování výroby zboží a služeb - což logicky vede ke zlevňování.
Námět k zamyšlení
Nyní vidíme mnoho rozporů, které v oblasti peněz panují: je zakázáno peníze kopírovat, přitom jich máme od roku 1993 téměř 5x více. Cenová stabilita není stabilitou, ale dle ČNB permanentním růstem cen . Všechny tyto rozpory nejsou v našem finančním systému náhodné. Permanentní znehodnocování peněz sice postihuje všechny jejich držitele, avšak tím, že na jedné straně dochází k znehodnocení, musí na straně druhé vzniknout zisk.
V našem nadcházejícím seriálu Příčiny inflace peněz a její důsledky pro každého z nás budeme naše čtenáře v duchu rakouské ekonomické školy seznamovat se základním mechanismem finančního systému tak, aby bylo po jeho přečtení každému zřejmé, že - inflace, zvyšování spotřebitelských cen, enormní zisky bank, finanční krize, zadlužování států - nejsou náhodou, ale důsledkem státních zásahů do volného tržního prostředí, jehož jsme každý součástí.
--- pokračování zde---
