Obchod je otevřen pro objednávky s konečnou fixací ceny v pracovní dny, víkendy i svátky od 8:00 do 22:00.
Zpět na úvod | Zlaté rezervy

„Měníme papír ve zlato.“

Drží státy ve skutečnosti takové množství zlata, jak tvrdí?

29. 4. 2015, Lawrence Williams
 

Drží státy ve skutečnosti takové množství zlata, jak tvrdí?

Transparentnost, jakým způsobem reportují státy skutečnou výši svých zlatých rezerv MMF, je velmi nízká.

Čína drží podle oficiálních statistik 1.054,1 tuny zlata. To je pravda! USA vlastní 8.133,5 tuny zlata – nejvíce na světě. Odpusďte mi však, pokud budu na toto číslo nahlížet skepticky, tak jako nahlížím na oficiální zlaté rezervy Číny. Podezření ohledně skutečného stavu pramení především z toho, že Čína oficiálně nezveřejnila stav zásob zlata od roku 2009 a Spojené státy oficiálně neaktualizovaly své údaje dlouhých 40 let. A podobně jsou na tom i jiné centrální banky, které reportují každým rokem identické množství prodejů a nákupů zlata.

Vše je pouhou otázkou účetnictví a předložených statistik. Ve skutečnosti sdělí hlavní centrální banky MMF informaci jen o takovém množství zlata, o němž chtějí, aby se veřejnost dozvěděla. Ale skutečné množství fyzického zlata, které některé centrální banky drží, může být dosti odlišné. Ve hře jsou dva potenciální faktory.

Centrální banky mohou zakrývat skutečnou výši zlata z politických nebo finančních (podpora měny) důvodů. Odhaduje se, že Čína kupuje velké množství zlata z důvodu podpory svých devizových rezerv, a to takovým způsobem, že toto zlato drží na separátních účtech v komerčních bankách. V takovém případě se totiž vyhýbá povinnosti reportovat uvedenou skutečnost MMF, jelikož toto zlato ještě není součástí oficiálních zlatých rezerv.

Centrální banky mohou zakrývat skutečnou výši zlata z politických nebo finančních (podpora měny) důvodů. Vše je pouhou otázkou účetnictví a předložených statistik.

Mezitím se má také za to, že několik západních centrálních bank půjčilo své zlaté rezervy „bullion bankám“. Tyto banky následně zlato prodaly na volném trhu (spousta tohoto zlata skončila možná právě v Číně) nebo ho použily jako kolaterál.

Avšak množství zlata, které bylo takovým způsobem rozpůjčováno či prodáno, je zřejmě ohromné. Momentálně neexistuje na volném trhu takové množství, které by nahradilo množství rozprodané, aniž by nedošlo souběžně k větší změně ceny. Naopak větší část z tohoto množství byla půjčena a prodána při mnohem nižších cenách než v současnosti a nahradit ho, by bylo extremně nákladné. Toto půjčené zlato se stále objevuje v účetních knihách centrálních bank, avšak fyzicky se tam již dlouho nacházet nemusí. Červené vlajky se vynořily také tehdy, když Bundesbanka oznámila, že část svého zlata bude z New Yorku repatriovat 7 let. Zda bylo německé zlato k dispozici pro navrácení či nikoliv, nebo zda existují jiné důvody pro toto zpoždění, nemůže být nyní jednoduše vysvětleno, ale jisté pochybnosti vzrostly. Ty mohou být však nepodložené, avšak prozřetelnost je na globálních finančních trzích vším.

Vraťme se ale k Číně – stanice Bloomberg nedávno uvedla, že Čína vlastní ve skutečnosti o 2.500 tun zlata více, než uvádí. Tato zpráva nebyla skutečnou novinkou, nýbrž pouhou aktualizací odhadu z předešlého roku. Nicméně vliv této zprávy byl tentokrát mnohem větší, neboť se vynořily spekulace, že Čína brzy hodlá oznámit novou oficiální výši svých zlatých rezerv. Důvodem má být letošní zasedání MMF, na kterém se bude určovat nová váha jednotlivých měn ve Zvláštních právech čerpání (SDR – Special Drawing Rights), což je měnová a účetní jednotka užívaná v rámci MMF. Tento možný prozatímní krok Číny je vnímán tak, že Čína jím usiluje o výsostnější postavení juanu a také o jeho větší obchodovatelnost a akceptovatelnost na světových trzích, na kterých zatím dominuje americký dolar.

Čína již podnikla v tomto ohledu spoustu kroků, když si vyjednala několik bilaterálních obchodů, aniž by k tomu potřebovala americký dolar. Čína se jednoduše nemusí snažit o nahrazení dolaru jako hlavní rezervní měny, avšak zajisté by ráda udělala jisté kroky k omezení jeho dominance.

Dokud nebudou udělány zcela nezávislé audity zlatých rezerv jednotlivých centrálních bank, nemůžeme si být zcela jisti jejich skutečnou výší. Čína může např. oznámit, že drží 3.500 tun, jak naznačila zpráva stanice Bloomberg, což by ji zařadilo na druhé místo v žebříčku největších držitelů zlata. Nebo může také zveřejnit, že drží 9.000 tun (ať už je má či nikoliv) zlata, což by ji naopak posunulo na první místo.

Příliš vysoká cena zlata nebude zajisté v nejlepším zájmu Číny, pokud je stále ve fázi jeho akumulace.

3.500 tun je možná slušný kompromis. Takové množství je zřejmě dostačující k tomu, aby dalo juanu větší světovou důvěryhodnost na cestě k tomu, aby se stal globální rezervní měnou, ale současně není toto množství natolik vysoké, aby rozrušilo významnějším způsobem cenu na trhu. Příliš vysoká cena zlata nebude zajisté v nejlepším zájmu Číny, pokud je stále ve fázi jeho akumulace.

Pokud by však Čína oznámila, že její oficiální zlaté rezervy dosahují 9.000 tun zlata, vedlo by to pravděpodobně k podstatnému nárůstu jeho ceny. A pokud bychom vzali v potaz velkou publicitu, kterou čínská vláda vedla své občany k nákupům zlata, mohla by se Čína tímto krokem (velký nárůst ceny) snažit o podporu a stimulaci „usínající“ ekonomiky.

Nebo je tato myšlenka příliš machiavelistická i pro Číňany, jejichž nadání pro dlouhodobé plány předčí daleko nadání na Západě? V termínu ekonomického rozkolu by takový krok mohl být pro Západ katastrofický. Velcí držitelé SHORT (prodejních) kontraktů na zlato by přes noc zbankrotovali a uvrhli by tak finanční systém do potenciálního chaosu. Všichni bychom zírali na sen „zlatých býků“ (gold bulls), avšak nikoliv na takový, který bychom si přáli.

Výše uvedené je pouhou hypotézou, nicméně naznačuje to, že zveřejňování skutečné výše zlatých rezerv jednotlivých států je součástí politické, finanční a strategické manipulace.

 

Zdroj: WILLIAMS, Lawrence. Does any nation hold the gold it says it does?. In: [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.mineweb.com/news/gold/does-any-nation-hold-the-gold-it-says-it-does/

Archiv článků »

Nakupujete online
Stříbrný slitek 1000 gramů

Stříbrný slitek 1000 gramů

– Argor-Heraeus SA

cena: 23 158 Kč

Skladem ihned k dodání.

Přidat do košíku
Maple Leaf 1 Oz

Maple Leaf 1 Oz

– Royal Canadian Mint

cena: 48 133 Kč

Skladem ihned k dodání.

Přidat do košíku
Stříbrný slitek 500 gramů

Stříbrný slitek 500 gramů

– Argor-Heraeus SA

cena: N/A

Krátkodobě nedostupné

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádný seminář.

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádnou konferenci.

Zásada ochrany osobních údajů
zavřít