Exkluzivní interview s Chrisem Powellem (část II.)

--- první díl je k dispozici zde ---

Ted Butler se snažil dokázat, že trh se stříbrem byl 25 let manipulován, ale nedokázal o tom přesvědčit příslušné mocné. Nejde o to, že problém papírové ceny vůči ohromné fyzické poptávce ukazuje, že JP Morgan a ostatní jsou schopni držet cenu dole tak dlouho, jak budou chtít, a pokud ano, jaký má pro soukromé investory smysl, aby se účastnili trhu?

Chris: Opět jde o otázku pro samotné kupující, aby se rozhodli. Nevím, zda mohu opravdu obvinit vládu USA nebo Morgan Chase z toho, že tu sledují své vlastní zájmy. Jde o velký byznys. Obchodování se zlatem a stříbrem je obchodování, kde můžete chtít něco prodat, ale nikdy to nemusíte dodat.

Moc rád bych měl takový produkt; kdybych prodával čepice nebo něco takového, mohl bych říci lidem: "Můžete si koupit tu čepici na polici támhle. Jen mi dejte peníze, ale je tu jedna malá drobnost: nemůžete si ji odnést. Koupíte si čepici a já si ji nechám."

To je to, co ve skutečnosti investoři do zlata a stříbra dělají se zlatými pruty. Zaplatí za to, co si myslí, že kupují, ale nikdy si to neodeberou, takže se ten kov dále prodává libovolnému počtu lidí. Údajně podle statistik londýnského trhu se zlatými pruty se jedna a tatáž unce zlata může prodat 100krát stovce různých lidí a oni prostě nemají v úmyslu si ten kov převzít.

Onehdy Rezervní banka Indie skutečně vydala předpisy, které opravňují fondy obchodující se zlatem, aby zlato nezadržovaly, ale raději jej uvolňovali na trh. A důvod, proč by lidé v Indii nebo kdekoliv jinde na světě, kteří chtějí investovat do zlata nebo stříbra, tj. peněžních kovů, aby se zajistili proti devalvaci měny, kupovali kus papíru, neboli nárok na fond obchodovaný na burze, který nepochybně nemá zlato, které by měl mít, je zcela mimo moje chápání.

Ale tak to ve skutečnosti chodí ve světě investic do zlata a stříbra. Většina investorů do zlata a stříbra jen spláchne své peníze do záchodu tím, že nakoupí tyto iluzorní papírové nároky na kov, který nikdy neodeberou.

Tento problém je opravdu problém kupujících; chcete-li nakoupit kov a vzít jej z bankovního systému, tj. zabránit tomu, aby byl zároveň prodán mnoha jiným lidem, může to být dobrý nápad. Avšak chcete-li jen zakoupit papírový nárok na kov, který neexistuje a když jej budete opravdu potřebovat, nemusí vám být k dispozici, můžete stejně tak spláchnout svoje peníze do záchodu.

Říká se, že fyzický trh nakonec překoná papírový trh. Co když je cena pro fyzické věci stanovena na papíře?

Chris: Cena je stanovována na papírovém trhu každý den až do doby, kdy stanovena nebude. Máme tu příklad Londýnského zlatého poolu: jednoho dne prostě kov došel a byla stanovena nová cena. Nevím, kdy kov dojde. Nemohu to vědět; nikdo přesně nemůže vědět, kolik zlata centrální banky mají.

Oficiální čísla jsou téměř určitě dezinformací. Můžu vám k tomu uvést pár příkladů. Konkrétně většina bank neumožní nikomu, aby se dozvěděl, kolik zlata si navzájem tyto banky vyměnily nebo kolik zlata uvolnily na trh, protože podle zprávy Mezinárodního měnového fondu z března 1999 jsou tyto informace o výměnách a půjčování zlata považovány za příliš citlivé pro fungování trhu a jejich zveřejnění by mohlo ovlivnit intervence centrálních bank do peněžního trhu, které se dějí neoficiálně.

Jde opravdu o politické rozhodnutí; pro centrální banky je to rozhodnutí o zásobách. Určitý den mohou vypadat velmi silně a přes noc se situace změní, protože kov dojde. Nezavolají mně ani vám pár dní předem, aby nám řekli, že v příštích několika dnech, kdy dojdou zásoby kovu, se politika změní. Stane se to přes noc. Došlo k tomu již dříve a investoři do zlata v tom okamžiku propadnou zoufalství, že byly tak dlouho podváděni.

Na druhé straně, na tuto záležitost je třeba se dívat z dlouhodobějšího pohledu. Když GATA začala v lednu 1999 svou činnost, byla cena zlata 260 USD za unci a dnes je kolem 1600 USD za unci, tj. za dobu o něco delší než 13 let, což je velký vzestup.

Určitým způsobem jsme stále regulováni a stále si myslíme, že dostáváme co proto. Skrytými intervencemi centrálních bank na měnovém trhu jsme zajisté podváděni, ale ve skutečnosti z toho máme prospěch; jenom pomaleji, než bychom chtěli.

Další otázka se týká mědi. Během minulých šesti týdnů ceny mědi dosti dramaticky poklesly, přičemž od roku 2011 to je o 20%. Člověk by jako reakci předpovídal pokles výroby mědi. Jaký bychom kvůli tomu mohli očekávat dopad na produkci zlata, jestliže by cena mědi zůstala v rozmezí 3,25 až 3,50 USD?

Chris: Měď je často spojována ze zlatem a těžbou. Řada měděných dolů produkuje zlato jako vedlejší produkt. Se snižující se produkcí mědi  se pravděpodobně sníží i produkce zlata.

Na druhé straně, nemyslím si, že produkce z těžby má výraznější vliv na cenu zlata v krátkodobém nebo dokonce střednědobém horizontu, protože nad zemí existuje tolik zlata v zásobách, že je na trhu kterýkoliv den k dispozici, pokud je cena správná. Na produkci z těžby opravdu moc nezáleží. Myslím, že z těžební produkce pochází každoročně v průměru pouze 2% nárůst v množství zlata, které je k dispozici.

Má se za to, že většina zlata, která byla v minulosti vytěžena, je nad zemí, nashromážděna a k dispozici pro trh. Produkce z těžby je toho tak malou částí, že vliv na cenu je opravdu okrajový.

Determinanty ceny zlata jsou vskutku mnohem širší, než bylo zmíněno výše. Determinantem ceny zlata je především a hlavně to, kolik zlata jsou centrální banky ochotny uvolnit. Kolik termínových kontraktů a opcí na zlato jsou ochotny prodat. Kolik peněz jsou ochotny riskovat na termínovém trhu, aby kontrolovaly cenu.

Těžební produkce? Nemyslím si, že by si měl o to kdokoliv dělat obavy, pokud se zabývá peněžními kovy.

Jaký je váš cenový odhad pro zlato a stříbro pro rok 2013?

Chris: Opravdu velmi nerad dělám cenové prognózy, Jessi. Cena zlata bude politickou otázkou. Nevím, jak hodlají vlády reagovat na různé události. Nevím, zda investoři zmoudří.

Pokud by se každý investor do zlata na světě zítra rozhodl, že bude nakupovat pouze skutečný kov a odebere jej a vytáhne z bankovního systému, pak si myslím, že se systémem potlačování ceny zlata bude konec. GATA pracuje na tom, aby se pokusila k tomu investory probudit, ale nevím, zda budeme dostatečně úspěšní.

Pokud si investoři někdy uvědomí, jaké machinace se provádějí se zlatem, s jeho uvolňováním a s množstvím imaginárního zlata, nebo pokud státům dojde kov, který potřebují k potlačování ceny, pak cena přes noc exploduje. Jde o politickou otázku; nejde o matematiku, nejde o fyziku.

Nejsem už víc politolog, než jsem investiční poradce. Jsem opravdu jen běžný redaktor v novinách, který je asi nejradši, když se kladou specifické otázky původním zdrojům, což finanční tisk na této planetě nedělá.

Z odpovědí, které mi byly odmítnuty a z dokumentace, kterou moje organizace nashromáždila, vím, že na trzích peněžních kovů probíhá ohromné čachrování a podvádění. Zlato je tajná znalost finančního vesmíru a GATA usilovně pracuje, aby se o něj podělila.

Pokud bude toto tajemství odhaleno a pokud si investoři uvědomí, že snad 75 nebo 80% zlata, o kterém si myslí, že jej vlastní, dokonce ani neexistuje, pak může být cena podstatně vyšší, než je dnes.

ZDROJ: Ask the Expert – Chris Powell (March 2013). In: [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: https://www.sprottmoney.com/news/ask-the-expert-chris-powell-march-2013