Může americký dolar zastrašit čínský juan?
10. 12. 2015, James Rickards
Na konci listopadu dosadil Mezinárodní měnový fond (MMF) čínský juan mezi globální měny, které se používají pro kalkulaci Zvláštních práv čerpání (SDR – Special Drawing Rights), což je peněžní jednotka MMF. Tato událost může být předzvěstí významného přeuspořádání světového monetárního systému a naznačuje, že statut amerického dolaru jako světové rezervní měny, není garantovaný.
Členství v exkluzivním měnovém klubu SDR bylo v uplynulých 30 letech změněno jen jedenkrát. Tato změna se odehrála v roce 1999 a byla čistě technickou záležitostí skrze fakt, že německá marka a francouzský frank byly nahrazeny eurem.
Pokud necháme tuto technickou změnu stranou, jsou Zvláštní práva čerpání (SDR) dominantou „Velké 4“ (USA, Velká Británie, Japonsko a Evropa) od roku 1973, kdy MMF opustil SDR vázaná na zlato. Toto je jeden z důvodů, proč je zahrnutí čínského juanu tolik významné.
Zahrnutí juanu mezi hlavní světové finanční velmoci vedené USA je určitým „cejchem uznání“. Znamená to, že Čína je také finanční velmocí a vysloužila si místo u kulatého stolu, pokud bude mezinárodní finanční systém resetován.
Můžete si to představit jako pokerovou hru o čtyřech hráčích, kdy pátý hráč právě přisedl ke stolu s velkým balíkem žetonů. Pokerová hra nyní dostane novou dynamiku.
Můžete si to představit jako pokerovou hru o čtyřech hráčích, kdy pátý hráč právě přisedl ke stolu s velkým balíkem žetonů. Pokerová hra nyní dostane novou dynamiku.
Čína nesplňuje striktně všechna kritéria MMF, která jsou nutná pro zahrnutí do SDR klubu. Avšak používání čínského juanu v globálním obchodu uspokojí tento test. Podíl juanu na globálních transakcích stabilně roste. V roce 2013 činil 1 % a v roce 2014 již 2 %. Aktuálně se tento podíl vyšplhal k hranici 3 %. Používání čínského juanu překonalo množství transakcí uskutečněných v australských, kanadských, singapurských a hongkongských dolarech a také švýcarských francích. Před nedávnem také předčilo používání japonského jenu. Tato skutečnost dělá z čínského juanu čtvrtou nejpoužívanější měnu na světě po amerických dolarech, eurech a britských librách.
 |
| Podíl čínského juanu na mezinárodních transakcích |
Čínský juan nesplňuje kritéria MMF v oblasti otevřeného kapitálového účtu. Čína navíc nebyla vždy zcela transparentní ve zveřejňování svých devizových rezerv. Snaha Číny o splnění požadavků MMF nedávno vedla k tržní vřavě a nejistotě.
Před srpnem 2015 udržovala Čína neformálně po dobu dvou let kurz juanu k americkému dolaru na úrovni 6,2:1. Tohoto kurzu bylo dosahováno intervencemi Čínské centrální banky (Peopel´s Bank of China – PBOC), když PBOC prodávala dolary a kupovala juany. Tato finanční operace snížila devizové rezervy Číny v objemu 4 bln. dolarů během několika měsíců o 500 mld. USD.
Avšak v srpnu 2015 PBOC nečekaně devalvovala čínský juan ve dvou krocích na úroveň 6,4:1. Pro svět bylo toto rozhodnutí velkou ránou. Tato devalvace vyvolala ihned nepokoj na amerických akciových trzích, jelikož silný dolar poškozuje americké exporty a pracovní místa. Silný dolar také snižuje zisky amerických společností, jež působí v zahraničí. Tyto ztráty se projevily ve finančních výsledcích korporací za 3. kvartál 2015.
Tato devalvace byla z perspektivy Číny krokem k otevřenému kapitálovému účtu. Avšak z pohledu světového znamenala pokračování měnových válek. Investoři poté viděli další devalvace a další ztráty amerických korporací.
Čína ale vylepšila svou transparentnost ve zveřejňování svých devizových rezerv, a to především zlatých rezerv. V letech 2009 – 2015 nezveřejňovala Čína žádný přírůstek zlatých rezerv. Avšak podle dostupných evidencí (těžební statistiky a importy zlata skrze Hongkong) se usuzovalo, že Čína ve skutečnosti nahromadila tisíce tun zlata. V polovině roku 2015 Čína najednou oznámila, že její zlaté rezervy se zvýšily o 604 tun. Celkově tedy vzrostly z 1.054 tun na 1.658 tun. Od tohoto okamžiku Čína pravidelně měsíčně aktualizuje své zlaté rezervy, tak jak to požadují kritéria MMF.
Avšak všechny tyto údaje jsou zavádějící, jelikož Čína drží mnoho tisíc tun zlata mimo „účetní knihy“ na separátních účtech, jež se nazývají SAFE – State Administration for Foreign Exchange. Malé části zlata jsou nyní měsíčně převáděny z těchto účtů do PBOC a ty jsou poté základem pro zveřejňování oficiální rezerv.
Přijetí čínského juanu do klubu SDR vyvolává smíšené názory. Juan splňuje kritéria pro užívání v mezinárodních transakcích a je velmi blízko k naplnění požadavků pro rezervní měnu. Čína ale nesplňuje podmínky pro otevřený kapitálový účet a podmínky transparentního reportování devizových rezerv. I tak se ale Čína posunuje správným směrem.
Ve skutečnosti na ničem z výše uvedeného tolik nezáleží. Rozhodnutí zahrnout juan do koše SDR je rozhodnutím politickým a nikoliv ekonomickým. Zelená k jednání byla již dána výkonným orgánem MMF.
Zdroj: mises.org
