NIA: Evropská centrální banka připravuje záchranu Itálie, přichází masivní inflace

Ekonomové si dnes neuvědomují, že výnosy 10letých dluhopisů na úrovni 7 % jsou normální nejen pro Itálii, ale také pro zbytek eurozóny a rovněž pro Spojené státy. Pokud by ECB nedržela referenční úrokovou sazbu na uměle nízké úrovni po více než deset let, Itálie a ostatní země eurozóny by neměly tak vysoké úrovně dluhů, jaké mají nyní a byly by tak schopny ustát 7% či vyšší výnosy. ECB je na vině za evropskou dluhovou krizi a bude následovat kroky FEDu tím, že opustí svůj cíl − udržování cenové stability a nízké úrovně inflace.

Výnosy z německých desetiletých dluhopisů dnes opět klesly na 1,72 % a rozpětí mezi Německem a Itálií je na svém novém rekordu 553 bazických bodů. Německé dluhopisy jsou vnímány jako bezpečný přistav, proto investoři prodávající italské dluhopisy nakupuji dluhopisy německé. Ale investoři si brzy uvědomí, že německé dluhopisy nejsou o nic lepší než ty italské a svět opustí všechny dluhopisy denominované v eurech.

Investoři kupující dluhopisy v současnosti očekávají v eurozóně jen velmi nízkou inflaci, což je doložitelné právě nízkými výnosy z německých dluhopisů. Jediným důvodem pro tak velké rozpětí mezi německými a italskými dluhopisy je větší riziko nezaplacení v případě Itálie. Nicméně nesplácení ze strany Itálie by vedlo k pádu největších německých bank. Německo to ví, ale nechce zvyšovat inflační očekávání tím, že by přimělo svět myslet si, že ECB bude monetizovat italský dluh. Proto Německo nabádá Itálii, aby v případě potřeby žádala pomoc od záchranného fondu eurozóny (EFSF - European Financial Stability Facility).

Záchranný fond eurozóny naneštěstí nemá finanční zdroje na záchranu země o velikosti Itálie. Minulý týden musel EFSF zrušit 3 miliardovou aukci desetiletých dluhopisů kvůli nedostatku zájmu ze strany investorů. V pondělí se konečně EFSF prodej dluhopisů podařil, ale prodej se setkal s vlažným zájmem, který stěží pokryl 3 miliardovou nabídku dluhopisů. Zatím se EFSF podařilo získat dohromady pouze 13 mld. prodejem dluhopisů, nicméně obdržel garance ve výši 440 mld. od zemí eurozóny. Pokud se Itálie stane příjemcem finančních zdrojů od EFSF, přijde EFSF o jednoho ze svých největších přispěvatelů.

Záchranný fond eurozóny se snaží navýšit částku 440 mld. na více než 1 bilion. Evropská dluhová krize byla způsobena příliš velkým využíváním finančních pák a dluhem. Je to naprosté šílenství věřit, že EFSF vyřeší dluhovou krizi, když se fond sám dostává hluboko do dluhů a plánuje využít enormních finančních pák ke zvýšení množství finančních prostředků dostupných k záchranným akcím.

Nedávno bylo oznámeno, že byl minulý týden na sumitu G20 v Cannes učiněn návrh Německu a dalším předním zemím eurozóny na sdružení jejich devizových rezerv, a to včetně jejich zlatých rezerv na podporu EFSF, což by fondu umožnilo vytvořit finanční páku stávajícím finančním prostředkům a získat více financí prodejem dluhopisů. Jakmile se tato zpráva vynořila, Německo okamžitě oznámilo světu, že oni nebudou používat své zlaté rezervy na podporu EFSF a že jejich zlaté rezervy jsou „nedotknutelné“.

Neochota Německa použít své zlaté rezervy jasně ukazuje, že zlato je skutečným bezpečným útočištěm, které by jednotlivci měli využít k uchování svých úspor, jestliže si chtějí udržet kupní sílu. Investoři kupující desetileté německé dluhopisy s výnosem pouhých 1,72 % by se měli sami sebe ptát, proč je Německo ochotno financovat EFSF v eurech, ale nikoliv ve zlatě. Možná investoři přijdou k rozumu a změní názor na nákupy jakýchkoliv dluhopisů denominovaných v eurech.

Za poslední dekádu zde byla dluhopisová bublina i v Evropě i v USA, kdy bylo možno vidět výnosy z dluhopisů na uměle nízkých úrovních po nebývale dlouhou dobu. To přimnělo moderní ekonomy věřit, že nízké výnosy z dluhopisů jsou novým normálem. Když centrální banky zasáhnou na volném trhu manipulací úrokových sazeb na uměle nízkou úroveň, vytvoří to bubliny v aktivech a ty nakonec prasknou. Když se tak stane, vládu převezme volný trh a pokusí se napravit škody zvýšením úrokových sazeb na extrémně vysokou úroveň, což povzbudí spotřebitele ke zvýšení úspor a snížení spotřeby.

NIA se domnívá, že během příštích pěti let dosáhnou výnosy z desetiletých dluhopisů dvoucifených hodnot napříč eurozónou a také v USA. Svobodný trh chce, aby státy jako Řecko a Itálie vyhlásily kvůli svým dluhům bankrot a aby byly restrukturalizovány, to proto výnosy jejich dluhopisů rostou tak vysoko. Ačkoliv mají Řecko a Itálie nejvyšší úroveň dluhu v eurozóně, měřeno jako procento HDP, celá eurozóna si napůjčovala příliš mnoho a má příliš velké dluhy. Německo i Francie vědí, že bankrot Itálie se rozšíří až k nim, když začnou německé a francouzské banky s italským dluhem krachovat. Brzy se ukáže, že Záchranný fond eurozóny je sám o sobě selháním, když není schopen přilákat finanční prostředky nutné k záchraně zemí eurozóny, u kterých je to třeba. Pokud se ECB nerozhodne zachránit země eurozóny skrze EFSF nákupem jejich dluhopisů, bude ECB nucena monetizovat dluhy přímo napříč celou eurozónou.

Ačkoliv se zánik eurozóny zdá aktuální, NIA věří, že bude nějakou dobu trvat, než k tomu dojde. S velkou pravděpodobností začnou média za asi dva nebo tři měsíce od nynějška zaměřovat svou pozornost na krizi v USA. Když se Itálie dostane mimo oblast zájmu, výnosy z jejích dluhopisů znovu dočasně poklesnou, ale výnosy z dluhopisů USA se prudce zvednou. Státní dluh USA je velmi blízko od prolomení hranice 100 % HDP. Tato hranice bude pravděpodobně katalyzátorem pro investory, aby se začali zbavovat svých aktiv denominovaných v dolarech. Nekryté závazky USA dosahují mnohonásobně vyšší hodnoty než nekryté závazky Itálie. Zatímco Itálie má celkové dluhy (včetně nekrytých závazků)  přibližně 300 % svého HDP, Spojené státy vykazují celkové dluhy rovnající se asi 600 % HDP.

Úsporné škrty se začínají stávat v eurozóně velmi běznými a ačkoliv proti nim občané stále protestují, stalo se politicky přijatelné pro politiky v Itálii a v ostatních zemích eurozóny je podporovat. Italský deficit hotovostního rozpočtu procentuálně vztažen k HDP je nyní pouze 3,9 % a jejich státní dluh byl sotva rostoucí. Deficit hotovostního rozpočtu USA jakožto procento HDP je v současnosti 8,7 %, tj. více než dvojnásobek italského deficitu a státní dluh USA rostl rekordní rychlostí. Američané jsou zvyklí spíše na stimuly než na uskrovňování. Členové Kongresu se příliš bojí učinit nezbytné výdajové škrty. Spojené státy vykazují rozpočtový deficit kvůli programům nárokovatelných dávek a úrokovým platbám spojeným s dluhem samotným.

„Supervýbor“ vytvořený Kongresem za účelem navržení 1,5 bilionového snížení deficitu do 23. listopadu se dosud neshodl na redukci žádného z programů. Demokraté a republikáni se doposud shodli pouze na změně způsobu výpočtu inflace pro zvýšení příspěvků na životní náklady (COLA - cost of living adjustment) sociálního zabezpečení. Pro výpočet inflace chtějí použít nový řetězově vážený index spotřebitelských cen, který bude uvádět ještě mírnější inflaci než v současnosti používaný index spotřebitelských cen (CPI).

Podle toho, jak současný CPI nesprávným způsobem vypočítává inflaci už po desetiletí, měli by dnes příjemci sociálního zabezpečení dostávat přibližně trojnásobek současných plateb. Všichni Američané by měli být pobouřeni tím, že vláda chce opět snižovat deficit podvodem, když by měla spíše eliminovat přebytečné vládní agentury, jako např. Ministerstvo energetiky, Ministerstvo školství, Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost a mezitím by měla přivést naše vojsko zpět domů ze Středního východu a okamžitě zredukovat vojenské výdaje v zámoří na polovinu, tak abychom měli zdroje k lepší obraně na domácí půdě.

Je třeba co nejdříve odstranit tyto extrémně vysoké úrovně dluhů jak v Evropě tak v USA. Pokud Itálie nedokáže vydržet se 7% úrokovou sazbou, což je z historického hlediska pouhý průměr, zamysleme se nad tím, jak velká bude asi krize v USA ve chvíli, kdy úrokové sazby zde dosáhnout 15 % jakmile prudce vzroste inflace a dostane se mimo kontrolu. Před méně než třemi měsíci byly úrokové sazby v Itálii pod 5 %. Ve své podstatě je italská ekonomika pořád stejná jako před těmi třemi měsíci, ale vnímání na  trhu se rychle mění. Státní pokladna USA je stále vnímána jako bezpečné útočiště, ale to se velmi rychle otočí o 180°.

Stejně tak jako vláda Spojených států záměrně uvádí nižší inflaci při výpočtech úprav COLA, tak také užívá nižší míru inflace při výpočtu růstu HDP. Spojené státy nedávno ohlásily tříkvartální růst HDP ve výši 1,62 % na meziroční bázi, přičemž jako cenový deflátor použili hodnotu pouhých 2,52 %. Kdyby použili reálnou míru, museli by reportovat záporný růst HDP. Federální rezervní systém právě snížil svou předpověď pro růst HDP USA v roce 2012  na hodnoty mezi 2,5 % a 2,9 %, a to z původní předpovědi mezi hodnotami 3,3 % a 3,7 %. Aby bylo zajištěno, že vůbec budeme schopni splnit nové odhady FEDu, spustí brzy FED třetí vlnu kvantitativního uvolňování (QE3). NIA předpovídá, že FED využije obav z nákazy z evropské dluhové krize jako omluvu pro spuštění QE3 v brzké budoucnosti. V kombinaci s masivní inflací z Evropy způsobené tím, že ECB monetizuje dluhy, aby zachránila banky vystavené italským dluhopisům, vyletí zlato brzy nahoru k novým, zatím nejvyšším maximům a stříbro velmi pravděpodobně začne ve svém výkonu překonávat zlato.

ZDROJ : National Inflation Association
http://www.inflation.us/ecbitalybailout.html
PŘEKLAD: Lucie Hošková