PRODLOUŽENÝ PROVOZ: Obchod je otevřen pro objednávky s konečnou fixací ceny v pracovní dny od 9:00 do 22:00 a o víkendech po celý den.
Zpět na úvod | Zlaté rezervy

„Měníme papír ve zlato.“

NIA : Pravda o Obamovu návrhu Zákona o pracovních místech

23. 9. 2011, Redakce
 

NIA : Pravda o Obamovu návrhu Zákona o pracovních místech

Ve čtvrtek 8. září 2011 měl prezident Obama proslov1 ke společnému zasedání Kongresu, které projednávalo stav zaměstnanosti zde v Americe.

Smyslem Obamova proslovu bylo přesvědčit americkou veřejnost a jejich volené zástupce ve Washingtonu, aby podpořili Obamův návrh „Zákona o amerických pracovních místech“. Tento návrh zákona počítá se 447 mld. dolarů a jeho náklady jsou o 49 % vyšší než u původního očekávaného 300 miliardovového návrhu zákona. NIA věří, že návrh zákona nepřispěje ke snížení nezaměstnanosti v Americe a že se nejedná o nic jiného než o další přestrojený stimulační zákon, který pouze přidá na rozpočtovém deficitu.

Obamův návrh zákona navrhuje slevy na dani ve výši 4 000 dolarů na zaměstnance pro podniky zaměstnávající osoby, které byly předtím 6 či více měsíců nezaměstnané a to s celkovými náklady 8 miliard dolarů. Zároveň chce Obama rozšířit kompenzace pro nezaměstnané v nouzi (EUC). Ty dovolí Američanům, kteří vyčerpali standardní 26 týdenní podporu v nezaměstnanosti, aby mohli pokračovat v jejím příjmu po dodatečnou dobu 20 až 53 týdnů. Podpora EUC je nastavena tak, že vyprší na konci roku 2011 a její prodloužení do konce roku 2012 bude stát americké daňové poplatníky 49 miliard dolarů.

Pro Obamu je naprosto absurdní dávat zaměstnavatelům příspěvky na nábor lidí, když lidem současně platí, aby zůstali nezaměstnaní. Co však pobuřuje více je, že zaměstnavatelé jsou motivováni nepřijímat nedávno propuštěné zaměstnance, když pouze 6 a více měsíců nezaměstnaní jim přinesou do kapsy 4 000 dolarů. Pokud tento návrh zákona projde, učiní situaci v Americe z hlediska nezaměstnanosti pouze horší, než v současné chvíli je.

NIA si již vyslechla od členů, kteří vlastní farmy a mají na svých farmách volné pozice, že nemohou najít nikoho, kdo by měl zájem pro ně pracovat a vyplnit tak nabízené pozice. Pokaždé, když někoho na práci na své farmě najmou, pracovník úmyslně pracuje špatně ve snaze nechat se vyhodit. Jejich jedinou motivací pro získání práce je přesvědčit místní pracovní agenturu, že se snaží najít si práci a to jen proto, aby mohli dále pobírat podporu v nezaměstnanosti. Ve skutečnosti se pouze snaží využít systému.

Obama má pravdu, když říká, že jakékoliv budoucí oživení bude taženo našimi firmami a pracovníky. Ale jestli chce Washington něco změnit k lepšímu, jediné, co může udělat, aby vylepšil životy našich lidí, je nezasahovat do jejich života. Je nemožné, aby jakýkoliv právní předpis, včetně Obamova „Zákona o amerických pracovních místech“, vylepšil stav zaměstnanosti zde v Americe. Je třeba, aby Obama odstranil stávající vládní programy, které jsou v rozporu s volným trhem. NIA věří, že kdyby USA eliminovaly veškeré podpory v nezaměstnanosti a odstranily by také minimální mzdu, způsobilo by to návrat míry nezaměstnanosti na zdravou úroveň.

Američtí pracovníci vydělávající do 106 800 dolarů ročně platí 4,2% daň ze mzdy, která se má však navrátit na 6,2 % v roce 2012. Obama nejen že nechce, aby zaměstnanecká daň ze mzdy vzrostla zpět na historickou úroveň 6,2 % (vstoupilo v platnost v roce 1990), ale chtěl by spíše ještě její snížení na 3,1 % v průběhu roku 2012. Roční náklady takovéhoto snížení zaměstnanecké daně ze mzdy jsou odhadovány na 175 miliard dolarů. Ve snaze pomoci malým podnikům chce Obama také snížit zaměstnavatelskou daň ze mzdy na polovinu a to z 6,2 % na 3,1 % na prvních 5 milionů dolarů platů, zatímco by odstranil povinnost platit zaměstnavatelskou daň ze mzdy u nových zaměstnanců. Roční náklady na snížení této zaměstnavatelské daně jsou odhadovány na 65 miliard dolarů.

NIA se domnívá, že veškeré daně ze mzdy by měly být odstraněny. Američané, kteří v současnosti platí daně ze mzdy, tak platí ostatním Američanům zákonné programy, které oni sami nikdy pobírat nebudou. Sociální zabezpečení a zdravotní péče jsou již na pokraji insolvence. NIA má za to, že do konce tohoto desetiletí budou Američané pobírající dávky sociálního zabezpečení dostávat šeky, které nebudou mít žádnou kupní sílu a nebudou tedy stát za proplacení. Američanům by bylo daleko lépe, kdyby jim bylo umožněno užít peníze, které dnes vynaloží na placení daní ze mzdy, namísto toho na akumulaci fyzického stříbra. Pouze Američané s dostatečným množstvím úspor ve fyzickém zlatě a stříbře budou schopni odejít v budoucnosti do penze.

Obamův zákon rovněž poskytne pomoc ve výši 35 miliard dolarů národní a místní vládě, 50 miliard na opravu infrastruktury, 10 miliard národní bance pro infrastrukturu, 30 miliard na opravu a modernizaci škol a 15 miliard na výdaje na bydlení. Bohužel pracovní místa, která Obamův zákon takto vytvoří pro stavební dělníky, učitele, veterány a dlouhodobě nezaměstnané, jsou pouze dočasná pracovní místa, jež zaniknou vypršením programu, a peníze vytištěné pro zaplacení těchto pracovníků pouze uberou na kupní síle těch amerických pracovníků, kteří dnes práci mají. Není pochyb o tom, že americká infrastruktura se rozpadá a je třeba stavět nové silnice a mosty, ale je to něco, co si nemůžeme dovolit, dokud se nevrátíme k ekonomice založené na výrobě místo na spotřebě.


 

Musíme se vrátit k přebytkům obchodní bilance a začít splácet náš dluh dříve, než si budeme moci dovolit investovat do infrastruktury. Čína si může dovolit stavět novější letiště a rychlejší dálnice, protože má přebytek obchodní bilance ve výši 245 miliard dolarů a také 3,2 bilionů dolarů v devizových rezervách, které je lépe vydat na vylepšování infrastruktury než uchovávat v amerických dolarech, které budou brzy bezcenné.

Obama tvrdí, že vše z jeho zákona bude zaplaceno, ale NIA by zajímalo jak? Vláda tvrdí, že toto není jen další návrh stimulačního zákona a Obama nezmínil slovo stimulační ani jednou ve svém projevu. Pravda je taková, že NIA se domnívá, že všechna opatření v návrhu zákona budou muset být zaplacena půjčováním a tisknutím peněz, což zvýší náš rozpočtový deficit, nabídku peněz a povede k masivní cenové inflaci.

Obama se snaží uštědřit šok ekonomice, jejíž zpomalení uznává a jedná se o tutéž ekonomiku, kterou se snažil vzpružit zákonem „American Recovery and Reinvestment Act“ z roku 2009, který uvrhnul USA do o 787 miliard dolarů hlubšího dluhu. NIA v době schválení tohoto stimulační zákona uvedla, že když nepovede k takovému výsledku, jaký vláda řekla, že povede, tak místo přiznání vlády, že stimulace ekonomiky selhala, bude vláda říkat, že stimul selhal, protože nebyl dostatečně velký a pokusí se přijmout další stimulační zákony nabídnutím nových falešných slibů.

Obama lže veřejnosti stejně jako Kongres nedávno lhal v souvislosti s návrhem zákona na zvýšení dluhového stropu. Kongres oklamal Američany, aby věřili, že na oplátku za zvýšení dluhového stropu budou provedeny „výdajové škrty“ ke snížení budoucího rozpočtového deficitu a to proto, aby vláda mohla pokračovat v činnosti jako doposud. Tyto takzvané „výdajové škrty“ se ukázaly jako nepatrná snížení oproti velkým výdajovým navýšením, přičemž tato nepatrná snížení nezačnou platit ani před začátkem roku 2013. Vládní výdaje porostou každý jednotlivý rok, dokud dolaru nezbude už žádná kupní síla.   

Obama ve svém projevu ze včerejší noci řekl: „Zatímco zisky u velkých společností vzrostly, u malých společností nikoliv“.

Důvodem je, že pouze ty největší banky a společnosti, se kterými obchodují, mají přímý přístup k levným a snadným penězům od Federálního rezervního systému. Kdyby Fed nezachránil všechny ty banky na Wall Street, které se pouštěly do riskantních spekulativních sázek s penězi jiných lidí, a to výlučně za účelem vyplácení vysokých bonusů svým zaměstnancům, malé banky by získaly v konkurzních soudech jejich aktiva za pakatel a dnes by prosperovaly.

Místo toho malé banky, které udělaly moudrá rozhodnutí, byly potrestány za to, že udělaly správnou věc. Jejich schopnost konkurovat velkým bankám, které již měly být mimo hru, učinil Fed mnohem složitější než kdy dříve.

Kdyby nedošlo k finanční pomoci poskytnuté Wall Streetu Fedem a Ministerstvem financí, nebyl by to konec světa, jak všem namluvil bývalý ministr financí Henry Paulson. Pravdou je, že dnes bychom na tom byli lépe, protože špatná aktiva by byla zlikvidována. Ta špatná aktiva, která zapříčinila finanční krizi na konci roku 2008 a na začátku 2009, ještě stále existují. Jediný rozdíl mezi tenkrát a dnes je, že velikost účetní rozvahy Fedu se zdvojnásobila na 2 862 bilionů dolarů kvůli toxickým aktivům, která Fed nakoupil a svět je nyní zaplaven přebytkem likvidity amerického dolaru.

Není možné, aby USA necítily důsledky mrhání peněz vedením zbytečných válek v Iráku a Afghánistánu a udržováním vojenských základen všude po světě. Není možné, aby USA necítily devastující efekt úrokových sazeb, které byly ponechány nepřirozeně nízko po příliš dlouhou dobu. Pokud existuje uměle vyvolaný boom, tento boom nakonec splaskne a čím více je uděláno pro podepření umělé ekonomiky postavené na amerických spotřebitelských výdajích, na které navíc nemají peníze, tím tvrději ekonomika dopadne na zem z hlediska vysoké nezaměstnanosti, vysoké inflace a naprostého nedostatku kupní síly, který navíc způsobí permanentní úpadek americké životní úrovně.

Skutečnost, že Obama cítil potřebu požádat Kongres o schválení návrhu zákona 17krát v jednom proslovu, ukazuje, že z tohoto zákona nemůže vzejít nic dobrého pro průměrného amerického občana. Jediní, kdo z tohoto zákona mohou mít užitek, jsou bankéři na Wall Street, kteří očekávají velké výdělky z poplatků z obchodních dohod o infrastruktuře financovaných novou národní bankou pro infrastrukturu. Zatímco oficiální míra nezaměstnanosti dle amerického Úřadu pro pracovní statistiky (BLS) byla v srpnu 9,1 % a snížila se tedy od října 2009 ze svého maxima 10,1 %, reálná míra nezaměstnanosti zahrnující i lidi kratkodobě i dlouhodobě nepracující je nyní 22,8 %, což je nárůst z původních 22 % v říjnu 2009 a také nové maximum od Velké deprese v roce 1933. Obamův návrh zákona bude nadále kvůli brzdění volného trhu špatně alokovat to málo zdrojů, které Američanům stále zbývá před příchodem hyperinflace.

ZDROJ : National Inflation Association
http://inflation.us/obamajobsbilltruth.html

PŘEKLAD: Lucie Hošková

------------------------------------------------------------------------------------

Reference

[1] http://www.whitehouse.gov/jobsact#overview

Archiv článků »

Tagy: Volby 2012 v USA

Diskuze

Zatím nikdo nediskutoval. Buďte první.

Abyste se mohli zůčastnit diskuze, je nutné se .

Nakupujete online
Stříbrný slitek 500 gramů

Stříbrný slitek 500 gramů

– Argor-Heraeus SA

cena: N/A

Nedostupné

Zlatý slitek  1 Oz (31,103 gramů)

Zlatý slitek 1 Oz (31,103 gramů)

– Argor-Heraeus SA

cena: 42 627 Kč

Skladem více jak 30 kusů ihned k dodání

Přidat do košíku
Zlatý slitek 20 gramů

Zlatý slitek 20 gramů

– Argor-Heraeus SA & Münze Österreich

cena: 27 712 Kč

Skladem ihned k dodání.

Přidat do košíku

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádný seminář.

V tuto chvíli není možné se zaregistrovat na žádnou konferenci.

Zásada ochrany osobních údajů
zavřít
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací