Pokud Čína propojí ropu se zlatem, svět se změní
28. 9. 2017, Hugo Salinas Price
Ke konci letošního roku má začít oficiálně fungovat nové obchodní schéma, kdy exportéři ropy do Číny mohou akceptovat za ropu juany. Číňané udělali k tomuto obchodu jednu velkou pobídku: exportéři ropy mohou obdržené juany vyměnit za zlato. Toto zlato má být získáváno nakupováno mimo Čínu.
Vypořádacími partnery těchto transakcí by měly být „Bullion banky“ v Londýně, které poskytnou zlato za juany. Domnívám se, že „Bullion banky“ ale nebudou chtít akceptovat juany výměnou za dodávky zlata. Tyto banky promění juany ihned za dolary, přičemž ideálně vhodným poskytovatelem dolarů bude Bank of China, která mj. usiluje o redukci svých dolarových rezerv. Bullion banky tak budou moci nabídnout opět dolary za zlato.
Tato finanční operace „zabije dvě mouchy jednou ranou“: exportéři ropy obdrží zlato z Londýna a Čína zároveň zredukuje své dolarové rezervy.
Těmito kroky se začne rozvíjet nové paradigma – na scéně se objeví noví kupující, jež budou požadovat velké množství fyzického zlata. Čína je totiž největším importérem ropy ve světě (8 mil. barelů denně). Jen Saúdská Arábie prodá denně jeden milion barelů ropy do Číny. Pokud se pouze Saúdové rozhodnou měnit juany za zlato, pak při ceně 50 USD za barel ropy to znamená částku 50 mil. dolarů denně. Při aktuální ceně zlata 1.315 USD by to znamenalo poptávku po 38.000 uncí zlata denně, což je ekvivalent 1,18 tuny zlata denně. Pokud by Saúdové požadovali za veškerou ropu dodanou do Číny zlato, pak by z trhu vysávali 431 tun zlata ročně. Podle jiných zdrojů (Není ropy bez zlata) však Saúdové požadují cca 10 % plateb ve zlatě, jelikož zbytek utržených peněz investují a „utrácejí“. Pokud by podobně uvažovali i ostatní exportéři ropy, kteří dodávají do Číny zbylých 7 mil. barelů ropy denně, pak zde máme novou poptávku po zlatě ve výši takřka 500 tun zlata ročně.
Toto nové obchodní schéma, které Čína představila, je vskutku revolučním krokem a bude mít velké konsekvence pro celý svět. Poprvé od srpna 1971 bude zlato opět součástí mezinárodních obchodních transakcí. A navíc, Čína tak propojuje dohromady reálné světové peníze (zlato) s nejdůležitější světovou komoditou (ropa), která je fundamentálním motorem celosvětové produktivity.
Toto nové obchodní schéma, které Čína představila, je vskutku revolučním krokem a bude mít velké konsekvence pro celý svět. Poprvé od srpna 1971 bude zlato opět součástí mezinárodních obchodních transakcí.
Možná by stálo za připomenutí, jak se Spojené státy vypořádaly se vztahem mezi zlatem a ropou v roce 1971: v roce 1970 bylo představitelům Spojených států zřejmé, že USA budou muset brzy importovat značné množství ropy ze Saúdské Arábie. Podle brettonwoodské dohody z roku 1945 by muselo být ohromné množství amerických dolarů, které by proudily do Saúdské Arábie jako platby za ropu, postupně vraceny zpět do USA, aby tam byly směněny za zlato, jehož cena byla v té době 35 USD za unci. Taková situace by ale brzy zapříčinila, že zlaté rezervy Spojených států by byly z velké části vypleněny, a proto bylo nevyhnutelné, aby byla přerušena vazba mezi zlatem a dolarem. 15. srpna 1971 zrušil prezident Nixon konvertibilitu dolarů za zlato a Spojené státy tak mohly nadále platit za ropu dolary. Henry Kissinger přesvědčil Saúdy, aby utržené dolary uložili ve Spojených státech a koupili za ně americké dluhopisy.
Alternativní řešení, které by muselo nastat podle brettenwoodského monetárního systému, by bylo takové, že Spojené státy by byly nuceny enormně zvednout cenu zlata, aby tak redukovaly množství zlata, které by musely vyplatit Saúdům. Avšak zvednutí ceny zlata tímto způsobem by znamenalo ohromnou devalvaci dolaru a kolaps mezinárodní prestiže USA. Spojené státy ale nebyly ochotny akceptovat takový výsledek, a proto došlo k uzavření „Zlatého okna“.
Opatření Číny, jež je popsáno výše, je přesným opakem amerického rozhodnutí z roku 1971. Tento model povede k vyšší ceně zlata skrze model „ropa za juany a juany za zlato“.
Aktuální vztah mezi ropou a zlatem bude bezpochyby zásadně pozměněn: ropa za 50 dolarů za barel a zlato za 1.300 dolarů za unci znamená, že za jednu unci zlata koupíte 26 barelů ropy. Toto je absolutně neudržitelný poměr, pokud má být zlatem placeno za ropu. To znamená, že pokud vydělíte jednu unci zlata (31,1 gramů) 26 barely ropy, vyjde vám, že zaplatíte 1,196 gramů zlata za jeden barel ropy. To je neuvěřitelně nízká kupní síla zlata.
Jakmile bude čím dál více exportérů ropy požadovat za ropu zlato, bude v Londýně vznikat permanentní poptávka po zlatě. A nebude se jednat o poptávku papírovou, ale o skutečnou poptávku po fyzickém kovu, která zapříčiní kontinuální růst ceny zlata, neboť bude nutné srovnat obrovské množství ropy dodávané do Číny s relativně nízkými světovými zásobami zlata, které jsou k dispozici pro obchodní transakce.
Je ale zcela nemožné predikovat, na jaké úrovni dojde k cenové stabilizaci zlata. Ale jakmile se stabilizuje, můžeme již nyní s jistotou říci, že cena zlata denominovaná v dolarech a juanech, bude mnohonásobně vyšší, což bude znamenat, že americký dolar a juan budou znatelně devalvovány ze současné úrovně.
Čína, jejíž zlaté rezervy odhadují mnozí analytici na několik tisíc tun, než je momentálně uváděných 1.842 tun, zvýší společně se zlatem, které drží čínské obyvatelstvo, skutečné bohatství své země a zároveň svůj mezinárodní vliv.
Znovuzavedení vazby mezi ropou a zlatem je prvním krokem k možnému obnovení zlatého standardu ve světě.
Zdroj: plata.com
Autorem článku je Hugo Salinas Price (nar. 1932), mexický investor a filantrop. Salinas je zakladatelm retailového řetězce Mexico´s Electra a patří mezi celosvětově uznávané odborníky na drahé kovy. Působí jako prezident Mexické občanské asociace pro stříbro a současně je velkým zastáncem zlatého standardu. Naše redekace zveřejnila již v roce 2012 jeho pětidílný seriál ZLATÝ STANDARD - tvůrce a ochránce pracovních míst.
