Turecká pravidla pro vklady ve zlatě by mohla vést k „rehabilitaci“ zlata jako peněžního aktiva

Konečným cílem těchto tureckých pravidel je uvolnění půjček na podporu hospodářství v podmínkách, kdy se i mnoho jiných zemí snaží motivovat banky k tomu, aby poskytovaly peníze formou půjček zájemcům, dodala tato poradenská firma.

Firma dále poznamenala, že zlato v soukromých rukou, které je uloženo v tureckých komerčních bankách, se objevilo v účetní rozvaze pro centrální banku, v důsledku čehož se objevily v médiích zprávy o inflaci rezerv ve veřejném sektoru v zemi.

“Ovšem z měnového hlediska se jedná o naprosto geniální tah,” říká Jeffrey Christian, výkonný ředitel CPM Group. “Myslíme si, že k podobnému kroku se odhodlají i jiné vlády a centrální banky.”

A pokud k tomu skutečně dojde, bude to znamenat “velký posun směrem, kterým by se chtěla vydat řada velkých centrálních bank”, tj. podle přestavitele CPM Group směrem k diverzifikaci měnových a finančních rezerv v soukromém sektoru mezi více měn a dokonce i ke zlatu, namísto rigidního celosvětového spoléhání se na americký dolar jakožto univerzální světovou rezervní měnu.

“V konečném důsledku by to znamenalo růst ceny zlata, a to i kdyby k jejímu nárůstu nedošlo v souvislosti s větší poptávkou,” řekl Christian. A pokračuje:

“Jedná se potenciálně o skutečně velký krok směrem k rehabilitaci zlata jako měnového rezervního aktiva.”

V září roku 2011 se sousední Řecko stalo obětí masivní dluhové krize, nebo jak říká Christian, “vzplály Atény”. Čelní evropští představitelé se snažili řešit vzniklou situaci. Přibližně ve stejné době se dostali i američtí zákonodárci do slepé uličky ohledně způsobu řešení svých schodků, když došlo ke snížení úvěrového ratingu země. Ceny zlata se dostaly na historické maximum a koupě zlata byla bezpečnou investicí. Peníze a zlato putovaly z Evropy do Turecka, říká Christian.

Centrální banka země zareagovala tak, že vytvořila rezervní operační mechanismus.

Turecko nabídlo svým komerčním bankám možnost splnit část požadavků na povinné minimální rezervy v tureckých lirách pomocí jiných měn, tvrdí Erica Rannestadová, komoditní analytik CPM Group. Zpočátku mohly banky těmito jinými měnami, mezi nimi např. dolarem nebo eurem, pokrýt 10% svých povinných minimálních rezerv a dalších 10% zlatem uloženým v těchto bankách. Pro centrální banku to byl v moderních dějinách bezprecedentní krok, tvrdí zástupce této poradenské firmy. Procentní údaj u zlata byl v březnu 2012 navýšen na 20%, poté v červnu na 25% a nakonec se do srpna zvýšil až na 30%.

Podle Rannestadové turecká centrální banka doposud s tímto krokem slavila úspěch. Opatření přineslo vyšší likviditu pro finanční systém a nižší ceny půjček.

“Zájem o podobné strategie v poslední době pozorujeme i u dalších centrálních bank,” říká Rannestadová. Z konkrétních zemí, které by se mohly vydat stejnou cestou, jmenuje Indii. Země vykazuje historicky největší objemy nákupu zlata a její obyvatelé mají podle vlastních slov Rannestadové značná množství zásob zlata “doma pod matrací”. Pokud se Indie skutečně vydá tureckou cestou, mohlo by to znamenat vyšší financování hospodářství v časech pomalejšího hospodářského růstu.

Paradoxně však navzdory oblíbenosti zlata v Indii tamější vláda zároveň podniká kroky, kterými omezí jeho dovoz – například vyššími cly – s cílem regulovat vysoký deficit na běžném účtu, který v posledních letech ohrožoval indickou rupii.

“Indická vláda a Indická rezervní banka se snaží přijít s nápadem jak omezit dovoz zlata a aktivizovat zlato, které již v zemi je,” říká Rannestadová. A později dodává, že “to by mohlo jejich problémy vyřešit.”

Tyto strategie nemusí samy od sebe zvýšit celkovou poptávku po zlatě, říká. Turecké banky ve skutečnosti nenakupují více. Namísto toho jsou schopny lépe využívat stávajících rezerv svých klientů pro uvolnění likvidity v bankovním systému.

“I tak by to mohlo ale vést k renesanci úlohy zlata v měnovém systému,” dodává Rannestadová.

Zlato se již podle Rannestadové znovu uplatňuje jako měnový nástroj, což v posledních letech dokládá zvýšená poptávka ze strany centrálních bank, které hodlají diverzifikovat směrem od hlavních měn jako například dolaru. Tato poradenská firma tvrdí, že od roku 2008 jsou centrální banky vesměs čistými nakupujícími, když předtím byly ve většině případů už od roku 1965 čistými prodávajícími. A protože zlato se stává čím dál významnějším nástrojem v měnovém systému, je podle zástupců CPM Group pravděpodobné, že centrální banky budou pokračovat v jeho hromadění.

Výkazy rezerv turecké centrální banky jsou často zkreslené

Zástupci této poradenské služby však varovali, že jedním z dopadů tureckých pravidel je to, že vzniká dojem, že centrální banka nakoupila větší množství zlata než ve skutečnosti. CPM Group odhaduje, že centrální banky navýšily své rezervy v roce 2012 o 9,5 milionu uncí, neboli zhruba 8% vytěžených nebo druhotných zásob.

Nicméně CPM Group prohlásila, že zlato v soukromých rukou, které mají ve vkladech komerční banky v Turecku, se v údajích objevovalo tak, jako by se jednalo o rezervy samotné centrální banky. Na tomto základě poradenská firma upravila své údaje o čistých úředních transakcích, aby zohlednila tento stav. Tvrdí, že od října 2011 do prosince 2012 vzrostly vykázané měnové rezervy země o 7,8 milionu uncí. Nicméně v případě tohoto množství se nejednalo o zlato, které přenesla centrální banka na otevřený trh, nýbrž o zlato v rukou investorů a jiných subjektů v komerčních bankách.

“I tak se jedná o pozitivní zprávu,” říká Rannestadová o celkových nákupech centrální banky. “Ovšem bez této opravy by mohlo být vnímání činností centrální banky nadnesené.”

(ZDROJ: Kitko.com)