Zlato ve stínu války: jak konflikty ovlivňují jeho cenu
12. 3. 2026, Redakce
Jak by mohl prodloužený konflikt ovlivnit cenu zlata, když jsou Spojené státy nyní ve válce s Íránem? Historický vývoj od 80. let min. století naznačuje, že kromě počátečního nárůstu ceny v důsledku hledání bezpečného útočiště nemá válka sama o sobě významný vliv na vývoj zlata. Jak války pokračují, trh ovlivňují spíše jiné faktory, zejména měnová politika.
Po víkendu (1. března), kdy válka vypukla, jsme byli svědky podobného scénáře, když trhy vstřebávaly začátek nepřátelských akcí a zlato se krátce obchodovalo nad hranicí 5.300 USD. Následně však žlutý kov již tyto zisky ztrácel kvůli síle dolaru a rostoucímu pocitu, že americký FED bude déle udržovat vyšší úrokové sazby.
Zlato jako bezpečné útočiště: historické nárůsty jeho ceny
Od 80. let 20. století zaznamenává zlato obvykle největší nárůst ceny v období před začátkem nepřátelských akcí.
Například během dlouhého budování úderných sil na Blízkém východě v rámci operace Pouštní štít, která začala v roce 1989, zlato posílilo o 15 až 20 procent. K dalšímu nárůstu ceny o přibližně 10 procent došlo, když USA zahájily operaci Pouštní bouře.
Podobně zlato zaznamenalo krátkodobý nárůst v roce 2003, kdy USA podruhé napadly Irák, aby svrhly Saddáma Husajna.
Stejný vzorec jsme viděli, když Rusko napadlo Ukrajinu. Cena zlata na začátku války vystřelila nad 2.000 dolarů za unci.
Skutečnost, že výkonnost zlata v době války je silně ovlivněna jinými faktory v ekonomice, však podtrhuje zahájení války proti terorismu, které vedlo k velmi odlišnému scénáři. Po 11. září cena zlata krátce propadla, protože trhy zachvátila krize likvidity.
Dopad války na finanční trhy obvykle rychle odeznívá
Zatímco vypuknutí války a zvěsti o válkách mají tendenci způsobit prudký nárůst ceny zlata, růstové momentum rychle ztrácí na síle, jakmile začnou nepřátelské akce a trhy získají představu o pravděpodobném vývoji války. V tom okamžiku mají na trh se zlatem větší vliv jiné faktory, jako jsou inflační očekávání, úroková politika, síla/slabost dolaru a celkový stav ekonomiky.
To naznačuje, že trhy neovlivňuje tolik válka, ale spíše nejistota ohledně možnosti války, která vyvolává počáteční růst cen zlata. Jakmile válka začne, do popředí trhů se dostávají jiné faktory. V závislosti na těchto faktorech se cena zlata může pohybovat oběma směry.
Rok po operaci Pouštní bouře zlato ztratilo všechny své předválečné a rané zisky. Během válek v Afghánistánu a druhé války v Iráku však zlato zažívalo desetiletý býčí trh, který byl ale poháněn uvolňováním měnové politiky FEDu před finanční krizí v roce 2008 a obdobím nulových úrokových sazeb během „Velké recese“. Mezi lety 2001 a 2011 cena zlata vzrostla z 250 USD na více než 1.900 USD za unci.
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 korespondovala s bojem amerického FEDu proti inflaci. FED tehdy poprvé zvýšil úrokové sazby v polovině března. S následnými dalšími zvýšeními se cena zlata rychle propadala a smazala tak počáteční zisky z války. V úhrnu nastal kontinuální 6měsíční propad, který vykulminoval až na ceně 1.620 USD v listopadu 2022.
Závěr
V nedávné historii se tak jeví, že cena zlata je v době války ovlivňována spíše hospodářskou a měnovou politikou než zprávami z bojiště. To neznamená, že cena zlata vůbec nereaguje na válečné zprávy. Téměř jistě dojde ke zvýšené cenové volatilitě, jakmile trhy vstřebají nejnovější vývoj. Tyto cenové výkyvy, i když jsou někdy výrazné, bývají však krátkodobé.
Je zřejmé, že válka sama o sobě nebyla jediným faktorem, který ovlivnil největší pohyby ceny zlata v moderní době. Největší zisky byly způsobeny kombinací války a reakcí měnové politiky.
Od 80. let 20. století dosahovalo zlato nejlepších výsledků během vleklých konfliktů spojených s agresivním uvolňováním měnové politiky, zápornými reálnými úrokovými sazbami a rostoucím vládním dluhem.
Válka je nákladná. Obvykle vede k vyššímu zadlužení. Centrální banky jsou často nuceny snižovat úrokové sazby a provádět programy kvantitativního uvolňování, aby podpořily vládní půjčky a výdaje během zdlouhavých válek. To je podle ekonomické definice inflace.
Válka s Íránem nevypadá, že by měla brzy skončit (i když válku je těžké předvídat). Mějte na paměti, že tento konflikt byl zahájen v době, kdy nejen americká ekonomika již čelila výraznému zadlužení. Navzdory nedávnému pesimismu ohledně možnosti snížení úrokových sazeb nemůže tato dluhem zatížená ekonomika fungovat v normálním úrokovém prostředí. Další snížení úrokových sazeb je téměř jisté, i když se již nacházíme v inflačním prostředí.
Pokud se konflikt s Íránem rychle vyřeší, pravděpodobně to nebude mít výraznější vliv na vývoj ceny zlata. Dlouhotrvající konflikt by však mohl vyústit ve scénář podobný válce ve Vietnamu, jehož dopady by se projevily v celé ekonomice. Válečné výdaje (spolu s válkou proti chudobě) v 60. letech vedly k zadlužování a výdajům, které připravily půdu pro stagflační desetiletí 70. let min. století. Základní ekonomika je dnes pravděpodobně ještě nestabilnější než tehdy. Parafrázujeme-li známý výrok ze sklady skupiny Pink Floyd: „Iran could be just another brick in the wall“.
Zdroj: moneymetals
